ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.1560.2021.1
sp. zn. 24 Cdo 1560/2021-55
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a JUDr. Romana Fialy v právní věci navrhovatele P. B. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Janem Kvapilem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Sakařova č. 1631, o zásah do integrity, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 0 Nc 1001/2021, o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. března 2021, č. j. 19 Co 330/2021-15, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 3. 2021, č. j. 19 Co 330/2021-15, není podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: „o. s. ř.“), přípustné, neboť závěry odvolacího soudu nejsou v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.
Navrhovatel u Okresního soudu v Prachaticích (dále již „soud prvního stupně“) podal návrh, jímž se domáhal povolení euthanasie. Soud prvního stupně posoudil návrh na povolení euthanasie jako návrh na rozhodnutí o přivolení k zásahu do integrity. Soud prvního stupně konstatoval, že z jeho rozhodovací činnosti je mu známo, že obdobné návrhy byly opakovaně navrhovatelem podány již v minulosti. U Okresního soudu v Pardubicích je v současné době vedeno řízení o přivolení k zásahu do integrity navrhovatele pod sp. zn. 21 Nc 451/2018. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že nynější později zahájené řízení nemůže být nadále vedeno pro nedostatek podmínky řízení, a to pro překážku litispendence, tato vada není odstranitelná a řízení o návrhu je nutno zastavit. Soud prvního stupně proto usnesením ze dne 5. 2. 2021, č. j. 0 Nc 1001/2021-8, řízení zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání navrhovatele Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 9. 3. 2021, č. j. 19 Co 330/2021-15, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Po ověření, že řízení vedené u Okresního soudu v Pardubicích dosud není pravomocně skončeno, odvolací soud konstatoval, že dříve zahájené a dosud neskončené řízení o obsahově shodném návrhu, vedené u Okresního soudu v Pardubicích, tvoří překážku litispendence a jedná se o neodstranitelnou vadu podmínek řízení.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel (dále též „dovolatel“) prostřednictvím svého advokáta včasné dovolání. Dovolatel „je přesvědčen o tom, že napadené usnesení je založeno na nesprávném právním posouzení věci.“ Přípustnost dovolání dovolatel spatřuje v tom, že: „ se odvolací soud v napadeném usnesení odchýlil od zavedené rozhodovací praxe soudu dovolacího…konkrétně od jeho rozhodnutí týkajících se problematiky překážky řízení spočívající v existenci již zahájeného řízení v téže věci (litispendence).“
Dovolací soud v této souvislosti uvádí, že je mu z vlastní úřední činnosti známa skutečnost, že se dovolatel řadou návrhů a žalob domáhá povolení euthanasie. Podání, která navrhovatel činí, jsou zjevně obdobná jako v dalších případech.
V poměrech projednávané věci je nezpochybněným zjištěním, že účastník tohoto i dřívějšího (případně překážku působícího) řízení je totožný a že navrhovatel (dovolatel) uplatňuje stejný předmět procesního nároku.
Otázka existence překážky zahájeného řízení nezakládá přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud zhodnotil, že v řízení vedeném před Okresním soudem v Pardubicích pod sp. zn. 21 Nc 451/2018, a v projednávané věci jde o tentýž předmět řízení daný totožnými skutkovými tvrzeními a totožným účastníkem řízení (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2000, sp. zn. 20 Cdo 723/2000, uveřejněné pod číslem 46/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 4310/2014).
Dovolací soud uzavírá, že se dovolateli přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. nepodařilo založit.
Pouze nad rámec Nejvyšší soud uvádí, že v obdobných případech, kdy se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1262/2019), není účelné ani hospodárné účastníku řízení přiznávat osvobození od soudních poplatků či ustanovovat právního zástupce z řad advokátů (viz §30 odst. 1 a §138 odst. 1 o. s. ř.).
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů dovolání navrhovatele dle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3, věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 7. 2021
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu