ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.32.2021.1
sp. zn. 24 Cdo 32/2021-309
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a JUDr. Marka del Favera, Ph.D., v právní věci omezeného ve svéprávnosti F. B., narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného městem Nový Bor se sídlem městského úřadu v Novém Boru, náměstí Míru č. 1, za účasti matky omezeného ve svéprávnosti V. M., narozené dne XY, bytem XY, o změně opatrovníka, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 20 P 23/2015, o „odvolání“ matky omezeného ve svéprávnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 17. června 2020, č. j. 30 Co 116/2020-281, takto:
Řízení o „odvolání“ proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci se zastavuje.
Odůvodnění:
Okresní soud v České Lípě usnesením ze dne 10. 3. 2020, č. j. 20 P 23/2015-229, rozhodl o změně opatrovníka opatrovance (omezeného ve svéprávnosti). Výrokem I. odvolal matku omezeného ve svéprávnosti z výkonu opatrování opatrovance, výrokem II. pak jmenoval omezenému ve svéprávnosti opatrovníka město Nový Bor.
Proti usnesení soudu prvního stupně podala matka omezeného ve svéprávnosti odvolání.
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jakožto soud odvolací rozhodl usnesením ze dne 17. června 2020, č. j. 30 Co 116/2020-281, tak, že napadené usnesení potvrdil.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala matka omezeného ve svéprávnosti „odvolání“.
Nejvyšší soud České republiky řízení o odvolání matky (bývalé opatrovnice) omezeného ve svéprávnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 17. června 2020, č. j. 30 Co 116/2020-281, podle ustanovení §104 odst. 1 a §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen: „o. s. ř.“) zastavil pro neodstranitelnou vadu řízení.
Odvolání je řádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni, pokud to zákon nevylučuje (§201 o. s. ř.). Odvoláním však nelze napadnout rozhodnutí vydané krajským soudem jako soudem odvolacím (v řízení o odvolání proti rozhodnutí okresního soudu).
Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu není odvolání nýbrž dovolání. Občanský soudní řád k projednání odvolání proti takovému rozhodnutí neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu. Tím, že vedlejší účastnice odvolání přesto podala, uvedenou podmínku odvolacího řízení pominula. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pročež řízení o takovém odvolání, které touto vadou trpí, nelze než podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. zastavit.
Jestliže není upravena k projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu funkční příslušnost, je zapotřebí vyřešit otázku, který soud je o zastavení odvolacího řízení povolán rozhodnout. Nejvyššímu soudu svědčí okolnost, že je vrcholným článkem soustavy obecných soudů, a současně, že je právě tím soudním orgánem, který je k rozhodnutí o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů příslušný. Takto založené určení příslušného soudu obstojí i proti tomu, jež lze spojovat s určením, provedeným samotným účastníkem, je-li takovým soudem soud vyššího stupně resp. soud nadřízený (viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3177/2018).
Pouze pro úplnost pak Nejvyšší soud dodává, že matka (bývalá opatrovnice) omezeného ve svéprávnosti by nebyla úspěšná ani tehdy, podala-li by proti napadenému usnesení odvolacího soudu dovolání, neboť by jej bylo třeba vyhodnotit, a to i v kontextu nesprávného poučení odvolacím soudem, jako opožděné (viz §240 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto řízení o odvolání matky (bývalé opatrovnice) omezeného ve svéprávnosti z výše uvedeného důvodu zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 2. 2021
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu