ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.3283.2021.2
sp. zn. 24 Cdo 3283/2021-652
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobců a) L. Š. , narozené XY, bytem XY, b) F. Š. , narozeného XY, bytem XY, a c) S. Š. , bytem XY, všech zastoupených Mgr. Štěpánem Rybářem, advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská č. 1246/1, za účasti 1. Ředitelství silnic a dálnic ČR , se sídlem v Praze 4, Na Pankráci č. 546/56, s adresou pro doručování Ostrava, Mojmírovců č. 5, IČO 65993390, a 2. V. K. , narozeného XY, bytem XY, o nahrazení správního rozhodnutí a o náhradě za vyvlastnění, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 193/2011, takto:
Návrh žalobců a), b) a c) na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. července 2021, č. j. 1 Co 12/2021-616, se zamítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. července 2021, č. j. 1 Co 12/2021-616, bylo rozhodnuto o tom, jaká výše náhrady za vyvlastnění náleží žalobcům. Žalobcům vznikla v řízení povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení nepřesahující 10 000 Kč.
Proti tomuto rozsudku Vrchního soudu v Olomouci podali žalobci a), b, a c) dovolání a zároveň podali návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku, který odůvodnili tvrzením, že výplata nedostatečné náhrady má za následek povinnost dovolatelů se vystěhovat, aniž by měli prostředky na zakoupení jiných srovnatelných nemovitostí.
Podle ustanovení §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit
a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Podle judikatury Nejvyššího soudu k ustanovení §243 o.s.ř., s přihlédnutím k účelu, k jakému odklad vykonatelnosti slouží, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí, to, že dovolání nemá vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, že se odklad nedotkne právních poměrů třetích osob, a že je podle obsahu spisu pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, přičemž všechny tyto předpoklady musí být splněny kumulativně (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016).
Dovolatelé odvozují hrozbu újmy neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí v tom, že jim tím má vzniknout povinnost vystěhovat se z vyvlastňované nemovitosti bez poskytnutí náhrady v náležité výši k pořízení srovnatelných nemovitostí.
Dovolatelům bylo napadeným rozhodnutím přiznáno právo na náhradu za vyvlastnění (byť ve výši, se kterou dovolatelé nesouhlasí), nikoli v jejich neprospěch exekvovatelná povinnost (vyjma povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení nepřesahující ani 10 000 Kč, ve vztahu k této povinnosti ani dovolatelé nikterak neargumentují). Odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí by se proto nemohlo pozitivně promítnout do poměrů dovolatelů, právě naopak by odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí vedl k tomu, že by nebylo vykonatelné napadeným rozsudkem jim přiznané právo na náhradu za vyvlastnění.
Na samotnou dovolateli zmiňovanou povinnost vystěhování se přitom nemá napadené rozhodnutí vliv. V ustanovení §24 odst. 3 zákona o vyvlastnění jsou upraveny výroky o vyvlastnění práv k pozemku nebo ke stavbě. V ustanovení §24 odst. 4 zákona o vyvlastnění jsou upraveny výroky o náhradě za vyvlastnění.
Podle ustanovení §28 odst. 1 zákona o vyvlastnění, výrok podle §24 odst. 3 lze přezkoumat v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Výrok podle §24 odst. 4 lze projednat v občanském soudním řízení.
Podle ustanovení §28 odst. 2 zákona o vyvlastnění, žaloba, kterou účastník řízení požaduje, aby výrok podle §24 odst. 4 byl projednán v občanském soudním řízení, musí být podána ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu; zmeškání této lhůty nelze prominout. Zrušením výroku podle §24 odst. 3 pozbývá platnosti i výrok podle §24 odst. 4.
Odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí by ničeho neměnil ani na samotné povinnosti dovolatelů vystěhovat se, která ani není předmětem tohoto řízení, neboť z posledně uvedeného (§28 odst. 2 věta druhá zákona o vyvlastnění) vyplývá, že zrušením výroku o vyvlastnění práv (který je přezkoumatelný ve správním soudnictví) pozbývá platnosti i výrok o náhradě za vyvlastnění (projednatelný v občanském soudním řízení), uvedené však neplatí opačně (zrušením výroku o náhradě za vyvlastnění nepozbývá platnosti výrok o vyvlastnění práv).
Jelikož neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí nehrozí dovolatelům žádná závažná újma, dovolací soud jejich návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 12. 2021
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu