ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.3865.2020.1
sp. zn. 24 Cdo 3865/2020-1093
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., ve věci D. M. , narozeného dne XY, omezeného ve svéprávnosti, bytem v XY, zastoupeného procesním opatrovníkem M. S., advokátem se sídlem v XY, za účasti stálé opatrovnice a povinné Š. M., narozené dne XY, bytem shodně s posuzovaným, zastoupené JUDr. Věrou Valnou, advokátkou se sídlem v Jindřichově Hradci, Pražská 521/II, a navrhovatele a oprávněného L. M., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Filipem Sojákem, advokátem se sídlem v Praze 4, Stýblova 961/18, s pobočkou advokátní kanceláře v Jindřichově Hradci, Růžová ul. 41/II, o výkon rozhodnutí o úpravě styku oprávněného s omezeným ve svéprávnosti, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 9 P 118/2010, o dovolání stálé opatrovnice (povinné) proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. července 2020, č. j. 19 Co 653/2020-947, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Jindřichově Hradci (dále již „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 30. dubna 2020, č. j. 9 P 118/2010-873, nařídil podle označeného podkladového rozhodnutí výkon rozhodnutí, kterým uložil za dále stanovených podmínek stálé opatrovnici (povinné) omezeného ve svéprávnosti pokutu ve výši 10.000,- Kč, a to za nepředání omezeného ve svéprávnosti jeho otci – oprávněnému v označených dnech.
K odvolání stálé opatrovnice (povinné) Krajský soud v Českých Budějovicích (dále již „odvolací soud“) usnesením ze dne 23. července 2020, č. j. 19 Co 653/2020-947, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že nařídil podle označeného podkladového rozhodnutí za vymezené nesplnění povinnosti stálé opatrovnice (povinné) výkon rozhodnutí, kterým stálé opatrovnici (povinné) uložil za dále stanovených podmínek pokutu ve výši 3.000,- Kč, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala stálá opatrovnice [povinná (dále též „dovolatelka“)] prostřednictvím své advokátky včasné dovolání, v němž však nevymezila dovolací důvod ve smyslu §241a odst. 3 o. s. ř. ani žádnou variantu (ze čtyř v úvahu přicházejících) předpokladu přípustnosti dovolání ve smyslu §241a odst. 2 ve vztahu k §237 o. s. ř.
Podle §241a o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odst. 1). V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až §238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá, tj. dovolací návrh (odst. 2). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (odst. 3). V dovolání nelze poukazovat na podání, která dovolatel učinil za řízení před soudem prvního stupně nebo v odvolacím řízení (odst. 4). V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy (odst. 6).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
V dovolání musí dovolatel vymezit předpoklady přípustnosti dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., tj. uvést v něm okolnosti, z nichž by bylo možné usuzovat, že by v souzené věci šlo (mělo jít) o případ (některý ze čtyř v úvahu přicházejících), v němž napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva: 1) při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (v takovém případě je zapotřebí alespoň stručně uvést, od kterého rozhodnutí, respektive od kterých rozhodnutí se konkrétně měl odvolací soud odchýlit) nebo 2) která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena (zde je třeba vymezit, která právní otázka, na níž závisí rozhodnutí odvolacího soudu, v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena) nebo 3) která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně (zde je třeba vymezit rozhodnutí dovolacího soudu, která takový rozpor v judikatuře dovolacího soudu mají podle názoru dovolatele zakládat a je tak třeba tyto rozpory odstranit) anebo 4) má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (zde je zapotřebí vymezit příslušnou právní otázku, její dosavadní řešení v rozhodovací praxi dovolacího soudu a alespoň stručně uvést, pro jaké důvody by měla taková právní otázka být dovolacím soudem posouzena jinak).
Z obsahu dovolatelkou podaného dovolání nelze vyvodit ani vymezení dovolacího důvodu ani příslušnou variantu předpokladu přípustnosti dovolání, přičemž v dovolání uplatněná skutková a právní polemika s rozhodnutím odvolacího soudu přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. nezakládá.
Za právně relevantní předpoklad přípustnosti dovolání nelze považovat ani tu část dovolání, v níž dovolatelka uvádí, že: „Podle §237 o. s. ř. rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního a hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu zřejmě dosud nebyla vyřešena anebo může být dovolacím soudem vyřešena jako případný judikát pro budoucí dobu.“
Dovolání dovolatelky bylo proto podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítnuto, neboť nesplňuje zákonem stanovené náležitosti, pročež byla Nejvyššímu soudu upřena možnost zabývat se vůbec přípustností dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3, věta druhá, o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 3. 2021
JUDr. Pavel Vrcha, MBA
předseda senátu