Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.05.2021, sp. zn. 24 Cdo 750/2021 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.750.2021.2

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.750.2021.2
sp. zn. 24 Cdo 750/2021-1022 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila ve věci pozůstalosti po V. L., zemřelém dne 22. dubna 2017, posledně bytem v XY, za účasti 1) J. L., narozené dne XY, bytem v XY, adresa pro doručování: XY, XY, zastoupené zvláštním opatrovníkem pro řízení M. K., advokátem se sídlem v XY, 2) V. L., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Jaroslavou Žákovou, advokátkou se sídlem v Příbrami, Komenského náměstí č. 289, 3) J. Š., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené J. Š., obecným zmocněncem bytem v XY, 4) J. K., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Barborou Horákovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Pecháčkova č. 1245/8, a 5) O. L., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Jiřinou Lužovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Dušní č. 866/22, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 25 D 479/2017, o dovolání O. L. a V. L. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. října 2020, č. j. 24 Co 170/2020-821, takto: Návrhy O. L. a V. L. na odklad vykonatelnosti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. října 2020, č. j. 24 Co 170/2020-821, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 20. května 2020, č. j. 25 D 479/2017-696, se zamítají . Odůvodnění: Okresní soud v Příbrami usnesením ze dne 20.5.2020, č.j. 25 D 479/2017-696, určil obvyklou cenu majetku, výši dluhů a čistou hodnotu pozůstalosti (výrok I.), rozdělil pozůstalost mezi dědice O. L., V. L., J. Š., J. L. aj. K. podle závěti ze dne 12.4.2017 (výrok II.), uložil jednotlivým dědicům povinnost zaplatit odměnu a hotové výdaje notářce Mgr. Kateřině Lukavské za provedení úkonů v řízení o dědictví (výrok III.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). K odvolání O. L. a V. L. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 1.10.2020, č.j. 24 Co 170/2020-821, usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích II., III. a IV. potvrdil s tím, že se doplňuje výrok II. textem: „Soud potvrzuje nabytí dědictví podle uvedeného rozdělení pozůstalosti“, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Podáním doručeným soudu 30.12.2020 se O. L. dovolal proti usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně, s tím, že nesouhlasí se způsobem rozdělení pozůstalosti, neboť to není v souladu s vůlí zůstavitele, která je vyjádřena v závěti ze dne 12.4.2017. Je přesvědčen, že usnesení jsou v rozporu s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu v otázce výkladu projevu vůle zůstavitele. Součástí podání je i návrh na odklad vykonatelnosti obou usnesení do doby, než bude dovolacím soudem rozhodnuto o podaném dovolání, odůvodněný tím, že „tato usnesení jsou v právní moci a dědičky J. K. a J. Š. se snaží napadené rozhodnutí neprodleně vypořádávat“, že dovolatel „je přesvědčen, že pokud by návrhu na odklad vykonatelnosti nebylo Nejvyšším soudem ČR vyhověno, mohla by nastat situace, že některé kroky budou nevratné, a to ke škodě dovolatele a jeho otce V. L.“, a že „dle jeho názoru je skutečně třeba mít postaveno najisto, jaké jsou nároky dovolatele ve vztahu k závěti ze dne 12.4.2017“. Dovolání podal také V. L. s odůvodněním, že je přesvědčen, že rozhodnutí dovolacího soudu i jemu předcházející rozhodnutí okresního soudu jsou v rozporu s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu i Ústavního soudu, konkrétně ohledně výkladu projevu vůle zůstavitele. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a aby usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 1.10.2020, č.j. 24 Co 170/2020-821, a Okresního soudu v Příbrami ze dne 20.5.2020, č.j. 25 D 479/2017-696, byl přiznán odklad vykonatelnosti, a to do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu o tomto dovolání. Zvláštní opatrovník J. L. ve vyjádření k návrhu na odklad vykonatelnosti navrhl jeho zamítnutí, když dovolatel V. L. neuvedl žádnou skutečnost, z níž dovozuje, že by mu výkonem rozhodnutí byla způsobena závažná újma a v čem konkrétně má tato újma spočívat. J. K. uvedla, že návrh na odklad vykonatelnosti (podle ní správně na odklad právní moci) je zjevně nedůvodný, když z dovolání V. L. není zřejmé, jaká závažná újma mu má hrozit. I kdyby dovolací soud přistoupil na to, že měly soudy dovolateli přiznat nárok na dalších 220.000 Kč, o což dovolatel usiluje, jednalo by se s ohledem na celkovou hodnotu pozůstalosti i dědického podílu dovolatele o částku bagatelní, navíc by odklad vykonatelnosti významně zasáhl do právních poměrů ostatních dědiců. Podle ustanovení §243 o.s.ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen na svých právech a nedotkne se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Podle judikatury Nejvyššího soudu České republiky k ustanovení §243 o.s.ř. (shrnuté např. v odůvodnění usnesení ze dne 30.8.2017 sp. zn. 29 Cdo 78/2016, nebo ze dne 24.7.2018 sp. zn. 28 Cdo 1352/2018), s přihlédnutím k účelu, k jakému odklad vykonatelnosti slouží, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí to, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, že se odklad nedotkne právních poměrů třetích osob a že je podle obsahu spisu možné, že dovolání bude úspěšné, přičemž všechny tyto předpoklady musí být splněny kumulativně. V dané věci nemá dovolání O. L. ani V. L. vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, jde o dovolání podané v zákonné dovolací lhůtě účastníky řízení, obsahuje přípustný dovolací důvod a není vyloučeno, že bude úspěšné. Další ustanovením §243 o.s.ř. stanovené předpoklady pro možnost odložení vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí však chybí. Usnesením, proti němuž dovolání směřují, bylo rozhodnuto o určení právních vztahů na základě dědění, výrokem ve věci samé se neukládá ani povinnost k zaplacení peněžité částky, ani jiná povinnost, a proto nepřichází v úvahu žádný ze způsobů výkonu rozhodnutí taxativně vyjmenovaných v ustanovení §258 o.s.ř. (tj. srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, správou nemovité věci, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, postižením závodu a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitým věcem, resp. vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů). Vykonatelnost usnesení tak spočívá v tom, že všichni, pro které je usnesení závazné (účastníci řízení a soud, který usnesení vydal), je musí respektovat. Jestliže nelze nařídit výkon rozhodnutí o rozdělení pozůstalosti podle části šesté o.s.ř., je zřejmé, že nemůže být naplněn zákonný předpoklad „hrozící závažné újmy dovolateli na jeho právech neprodleným výkonem rozhodnutí“. Navíc dovolatelé žádnou konkrétní skutečnost, která by nasvědčovala tomu, že jsou ohroženi na svých právech, neuvedli. Lze dodat, že pro případy, kdy o odkladu vykonatelnosti podle ustanovení §243 písm. a) o.s.ř. nelze uvažovat (rozhodnutí žádnou vynutitelnou povinnost neukládá), umožňuje ustanovení §243 písm. b) o.s.ř. odložení právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí za předpokladu, že dovolatel je závažně ohrožen ve svých právech a odklad se nedotkne práv jiné osoby než účastníka řízení. V dané věci dovolatelé odklad právní moci nenavrhovali (ani výslovně, ani to nevyplývá z obsahu jejich podání) a s ohledem na to, že neuvedli ničeho konkrétního o ohrožení svých práv, nemohl by být shledán ani důvod k odložení právní moci napadeného rozhodnutí dovolacím soudem bez návrhu. Vycházeje zejména ze závěru, že podle dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o rozdělení pozůstalosti, nemůže být nařízen výkon rozhodnutí, Nejvyšší soud České republiky návrhy obou dovolatelů na odložení vykonatelnosti usnesení odvolacího soudu, ve spojení s usnesením soudu prvního stupně, jako nedůvodné zamítl. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 12. 5. 2021 JUDr. Roman Fiala předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/12/2021
Spisová značka:24 Cdo 750/2021
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.750.2021.2
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§243 písm. a) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2021-12-31