Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.07.2021, sp. zn. 24 Cdo 791/2021 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.791.2021.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.791.2021.1
sp. zn. 24 Cdo 791/2021-232 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce R. K., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Vandou Bieleckou, advokátkou se sídlem v Havířově, Pavlovova č. 586/8, proti žalovaným 1) nezletilému AAAAA (pseudonym) , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému kolizním opatrovníkem statutárním městem Havířov, se sídlem magistrátu v Havířově, Svornosti č. 86/2, a 2) P. K. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Dalilou Pelechovou, advokátku se sídlem v Ostravě, Čs. Legií č. 1364/20, o návrhu na prominutí zmeškání popěrné lhůty a o popření otcovství, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 120 Nc 2204/2016, o dovolání R. K. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. srpna 2020 č.j. 57 Co 270/2017-183, takto: I. Dovolání R. K. se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.): V projednávané věci se R. K. domáhal určení, že není otcem nezletilého AAAAA (pseudonym), a současně požádal o prominutí zmeškání popěrné lhůty. Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově usnesením ze dne 12.4.2017 č.j. 120 Nc 2204/2016-41 návrh otce R. K. na prominutí zmeškání lhůty k podání návrhu na popření otcovství zamítl. K odvolání otce Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 13.2.2018 č.j. 57 Co 270/2017-73 usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že zmeškání popěrné lhůty otci prominul. Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově nato rozsudkem ze dne 13.4.2018 č.j. 120 Nc 2204/2016-87 určil, že R. K. není otcem nezletilého AAAAA (pseudonym). Poté matka podala proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.2.2018 č.j. 57 Co 270/2017-73 ústavní stížnost, o níž Ústavní soud nálezem ze dne 21.5.2019 č.j. II. ÚS 1748/18 rozhodl tak, že napadené usnesení odvolacího soudu (jímž bylo otci prominuto zmeškání popěrné lhůty) zrušil. Mezitím však (než Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti) Krajský soud v Ostravě k odvolání matky rozsudkem ze dne 18. 1. 2019 č. j. 57 Co 332/2018-115 potvrdil napadený rozsudek soudu prvního stupně, kterým bylo určeno, že R. K. není otcem nezletilého AAAAA (pseudonym); tento rozsudek nabyl právní moci dne 27.2.2019 a dne 21.3.2019 byl R. K. vymazán (jako otec) z rodného listu AAAAA (pseudonym). Následně Krajský soud v Ostravě (na základě výše citovaného nálezu Ústavního soudu) usnesením ze dne 18.8.2020 č.j. 57 Co 270/2017-183 potvrdil usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 12.4.2017 č.j. 120 Nc 2204/2016-41, kterým byl návrh R. K. na prominutí zmeškání popěrné lhůty zamítnut. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu směřuje nyní podané dovolání R. K. Nejvyšší soud České republiky za výše popsané situace dospěl k závěru, že R. K. není k podání dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. srpna 2020 č.j. 57 Co 270/2017-183 oprávněn (subjektivně legitimován). Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu je k podání dovolání oprávněn (tzv. subjektivní přípustnost) pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala určitá, třeba i ne příliš významná újma, která je odstranitelná tím, že dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zruší (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.10.1997 sp.zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné pod č. 28 v časopise Soudní judikatura, ročník 1998). V daném případě v důsledku ne zcela vhodného postupu odvolacího soudu nastala situace, kdy otcovství R. K. již bylo úspěšně pravomocně popřeno a R. K. již není otcem nezletilého AAAAA (pseudonym), (jeho veškerá práva a povinnosti s tímto otcovstvím spojená již zanikla). Za tohoto stavu je tedy vyloučeno, aby dovolateli napadeným usnesením odvolacího soudu vznikla jakákoliv újma, kterou by bylo možné odčinit zrušením rozhodnutí odvolacího soudu. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání R. K. z důvodu nedostatku jeho subjektivní legitimace podle ustanovení §243c odst. 3 věty první a §218 písm. b) o.s.ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. 7. 2021 JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/28/2021
Spisová značka:24 Cdo 791/2021
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:24.CDO.791.2021.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§243c odst. 3 o. s. ř.
§218 písm. b) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2021-10-10