ECLI:CZ:NS:2021:24.ND.317.2021.1
sp. zn. 24 Nd 317/2021-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr . Romana Fialy, v právní věci oprávněné Bohemia Faktoring, a.s. , se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, identifikační číslo osoby 272 42 617, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláňem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti povinnému E. G., narozenému dne XY, bytem v XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 760/2021, o návrhu na určení místní příslušnosti soudu takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 760/2021 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Marcel Kubis, Exekutorský úřad Šumperk, podal dne 7. dubna 2021 u Obvodního soudu pro Prahu 5 žádost o pověření a nařízení exekuce pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 4.000,- Kč s příslušenstvím podle vykonatelného elektronického platebního rozkazu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 5 ze dne 8. října 2020, č. j. EPR 236681/2020-6.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 17. května 2021, č. j. 65 EXE 760/2021
-16, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že povinný je slovenský státní příslušník a není zapsán v Centrální evidenci obyvatel České republiky. Na základě dotazu k Ředitelství služby cizinecké police bylo zjištěno, že nemá na území České republiky povolen žádný druh pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Jeho přechodný pobyt občana EU byl zrušen dne 7. srpna 2019. Poslední nahlášená adresa pobytu od 14. května 2012 do 1. května 2015 byla XY, ubytovatel N. T. S.. Povinný je do 2. července 2023 ve výkonu trestu ve Věznici Vinařice.
Podle ustanovení §11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které jsou tu v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
V případě prvního z předpokladů, které musí být splněny, aby Nejvyšší soud určil místně příslušný soud (§11 odst. 3 o. s. ř.), a sice že jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, vychází Nejvyšší soud ze své ustálené rozhodovací praxe, podle které při určení místně příslušného soudu nezkoumá (není oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci s tím, že tuto otázku náležitě zkoumal soud, u kterého byl podán návrh na pověření exekutora k provedení exekuce, který tak učinil s kladným výsledkem; tedy, že je v posuzované věci dána, neboť dospěl k závěru, že je namístě postupovat podle ustanovení §11 odst. 3 a §105 o. s. ř. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2015).
Povinný nemá v současné době povolen žádný druh pobytu na území České republiky, proto nelze určit soud povinného ve smyslu ustanovení §45 odst. 2 věty první exekučního řádu. Jelikož ze spisu nevyplývá, že by měl povinný na území České republiky majetek, a případnou existenci exekučně postižitelného majetku povinného na území České republiky soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013), není dána místní příslušnost soudu ani podle ustanovení §45 odst. 2 věty poslední exekučního řádu.
Z uvedeného vyplývá, že také druhý z předpokladů – absence skutečností rozhodných pro určení místní příslušnosti soudu – vyplývajících z ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., je splněn.
Nejvyšší soud v těchto situacích vychází při určení místní příslušnosti exekučního soudu ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v ustanovení §6 o. s. ř., která nachází naplnění (mimo jiné) aplikací pravidla, že místně příslušným je ten soud, u něhož byla podána žádost o pověření soudního exekutora vedením exekuce podle ustanovení §43a exekučního řádu (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. dubna 2012, sp. zn. 32 Nd 80/2012, nebo již zmiňované usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012).
Vzhledem k výše uvedeným závěrům Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil soud, u něhož byla podána žádost o pověření soudního exekutora vedením exekuce podle ustanovení §43a exekučního řádu a u kterého byly provedeny prvotní úkony, tj. Obvodní soud pro Prahu 5.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 7. 2021
JUDr. Pavel Vrcha, MBA
předseda senátu