ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.1406.2021.1
sp. zn. 25 Cdo 1406/2021-255
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně: B. Š., narozená XY, bytem XY, s adresou pro doručování: XY, Slovenská republika, u Ing. Dany Bareánové, zastoupena JUDr. Ottou Walachem, advokátem se sídlem 1. máje 493, Třinec, proti žalovanému: V. F. , narozený XY, bytem XY, o 40 000 Kč, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 40 C 145/2016, o dovolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 10. 6. 2019, č. j. 40 C 145/2016-164, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2019, č. j. 11 Co 295/2019-176, takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 10. 6. 2019, č. j. 40 C 145/2016-164, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2019, č. j. 11 Co 295/2019-176, se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Ostravě v řízení, jehož předmětem je náhrada škody ve výši 40 000 Kč, potvrdil usnesením ze dne 24. 9. 2019, č. j. 11 Co 295/2019-176, usnesení ze dne 10. 6. 2019, č. j. 40 C 145/2016-164, kterým Okresní soud ve Frýdku-Místku zastavil dovolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Usnesení odvolacího soudu a soudu prvního stupně napadla žalobkyně dovoláním, které nebylo sepsáno advokátem, ani nebylo dodatečně doplněno advokátem, který byl pro dovolací řízení žalobkyni soudem ustanoven.
Dovolání je podle §236 odst. 1 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem jen proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu. Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, které ostatně žalobkyně v řízení podala. Občanský soudní řád výslovně neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proto je nedostatek funkční příslušnosti neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z toho důvodu Nejvyšší soud podle ustanovení §243b a §104 odst. 1 o. s. ř. řízení o dovolání žalobkyně proti rozhodnutí soudu prvního stupně zastavil.
Dovolání žalobkyně proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné.
Podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Zatímco podle procesní úpravy dovolání účinné do 29. 9. 2017 bylo z hlediska tzv. bagatelnosti rozhodující, zda o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč bylo rozhodnuto přímo dovoláním napadeným výrokem, podle úpravy stávající je významný i předmět řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Při novelizaci provedené zákonem č. 296/2017 Sb. bylo podle důvodové zprávy úmyslem zákonodárce odbřemenit dovolací soud. V souladu s tím pak ze současného znění §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. plyne, že dovolání není nově přípustné proti rozhodnutím odvolacího soudu, která byla vydána v rámci sporu, jehož předmětem je zaplacení částky nepřevyšující 50 000 Kč, aniž však rozhodují o peněžitém plnění. Zákonodárce uvedenou novelou sleduje rozšíření okruhu případů, ve kterých není dovolání přípustné, a to tak, že k případům, kdy je napadeným výrokem rozhodováno o nižší částce, přidává nově i případy, kdy se dotčený výrok samotného plnění netýká, je však vydán v řízení, které podle toho, jak je vymezen jeho předmět, může skončit jen výrokem o podlimitní částce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. 25 Cdo 1791/2018, ze dne 29 8. 2018, sp. zn. 25 Cdo 2877/2018 a ze dne 31. 1. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3810/2018).
V posuzované věci žalobkyně požaduje náhradu škody ve výši 40 000 Kč, předmětem řízení je tedy částka nepřesahující zákonný limit přípustnosti dovolání. Nejde přitom o spor z pracovněprávního vztahu ani ze spotřebitelské smlouvy, u nichž se uvedené omezení neuplatní. I když nejde o rozhodnutí, kterým by bylo rozhodováno o peněžitém plnění, je podstatné, že rozhodnutí odvolacího soudu, potvrzující rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení dovolacího řízení, bylo vydáno v řízení vedeném o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, a z tohoto důvodu je proti němu dovolání podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nepřípustné.
Nejvyšší soud proto podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. dovolání žalované proti rozhodnutí odvolacího soudu odmítl, aniž se zabýval absencí doplnění dovolání ustanoveným zástupcem žalobkyně, neboť není-li dovolání přípustné podle §238 o. s. ř., nevyžaduje se povinné zastoupení dovolatele a dovolání může být odmítnuto bez splnění této podmínky (§241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.).
Proti výroku o náhradě nákladů řízení není dovolání podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. objektivně přípustné.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 6. 2021
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu