ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.2638.2021.1
sp. zn. 25 Cdo 2638/2021-123
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: J. K. , narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Martou Vyškovskou, advokátkou se sídlem Moravské náměstí 690/15, Brno, proti žalovanému: F Š. , narozený XY, bytem XY, zastoupený Mgr. Štěpánem Ciprýnem, advokátem se sídlem Rumunská 1720/12, Praha 2, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 7 C 124/2019, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2021, č. j.22 Co 67/2021-107, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 28. 1. 2021, č. j. 7 C 124/2019-86, ve znění opravného usnesení ze dne 13. 4. 2021, č. j. 7 C 124/2019-99, neprominul zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozsudku téhož soudu ze dne 5. 5. 2020, č. j. 7 C 124/2019-52, odmítl pro opožděnost odvolání žalobce proti témuž rozsudku a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
K odvolání žalovaného Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 5. 2021, č. j. 22 Co 67/2021-107, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Vyšel z toho, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 5. 5. 2020, č. j. 7 C 124/2019-52, byl žalovanému doručen Českou poštou, s. p., (doručujícím orgánem) na adresu XY, (dále jen „adresa“) podle §49 odst. 2 a 4 o. s. ř. fikcí, když poté, co doručovatel při pokusu o doručení žalovaného nezastihl, byla zásilka uložena na poště a po marném uplynutí 10 dnů k jejímu vyzvednutí vhozena doručovatelem do schránky žalovaného. Adresa byla v rozhodné době adresou žalovaného ve smyslu §46b písm. a) o. s. ř., tj. adresou evidovanou v Centrální evidenci obyvatel a současně ji jako svou adresu uváděl v průběhu řízení sám žalovaný. Rozsudek byl žalovanému doručen dne 29. 5. 2020, lhůta pro podání odvolání běžela do 14. 6. 2020, avšak žalovaný předal blanketní odvolání k poštovní přepravě až 9. 10. 2020. Odvolání nepodal včas a Obvodní soud pro Prahu 8 je správně odmítl pro opožděnost. Nepochybil ani zamítnutím žádosti o prominutí zmeškání lhůty, kterou žalovaný podal v zastoupení advokátem dne 2. 11. 2020 spolu s dalším, v pořadí druhým, odvoláním. Žalovaný nemohl již od 21. 1. 2019 užívat byt na adrese a neměl ani přístup do zde umístněné schránky, neboť pronajímatel vyměnil zámek bytu i vchodových dveří. Ačkoli neměl žalovaný od ledna 2019 k bytu a schránce na adrese přístup, převzal si 30. 8. 2019 žalobu doručovanou spolu s výzvou k jejímu vyjádření na tuto adresu a sám ji uvedl na svém podání ze dne 19. 9. 2019, kterým se k žalobě vyjádřil. V průběhu řízení nesdělil, že je jeho bydliště na jiné adrese, nesdělil jinou doručovací adresu a nesjednal si ani dosílku. Proto nelze okolnost, že neměl přístup ke své schránce na adrese, která byla a je jeho doručovací adresou, a se kterou se pojí fikce doručení, považovat za daných okolností za omluvitelný důvod, pro který by bylo žalovanému možné prominout zmeškání lhůty k podání odvolání.
Proti výroku usnesení, kterým Městský soud v Praze potvrdil usnesení soudu prvního stupně, podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §237 o. s. ř. tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Je přesvědčen, že lhůtu k podání odvolání zmeškal z omluvitelného důvodu. Měl řádně uzavřenou nájemní smlouvu k bytu, pronajímatel mu neplatně smlouvu vypověděl a protiprávně mu zamezil v přístupu k bytu a schránce. Dovolatel nemohl nijak ovlivnit odepření přístupu, aktivně se pravidelně chodil ptát na poštu, zda mu nebyly doručovány písemnosti. Přesto mu nebylo doručeno předvolání k jednání a následně rozsudek soudu prvního stupně. Odvolací soud se odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, zejména od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4459/2015, neposoudil-li překážku na jeho straně s přihlédnutím ke všem okolnostem jako omluvitelný důvod zmeškání lhůty. Zamítnutím žádosti na prominutí zmeškání lhůty porušily soudy právo žalovaného na spravedlivý proces. Dále soud pochybil, rozhodl-li rozsudkem pro zmeškání, ačkoli nebyly pro jeho vydání splněny podmínky. Navrhl zrušit rozhodnutí odvolacího soudu a vrátit mu věc k dalšímu řízení a současně navrhl odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), avšak není podle §237 o. s. ř. přípustné.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř.
Podle §229 odst. 4 o. s. ř. může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, je podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. nepřípustné, neboť směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, které lze napadnout žalobou pro zmatečnost.
Podle §58 odst. 1 o. s. ř. promine soud zmeškání lhůty, jestliže ji účastník nebo jeho zástupce zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů po odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon.
Prominutí zmeškání lhůty pro podání odvolání podle §58 odst. 1 o. s. ř. přichází v úvahu jen tehdy, zmešká-li účastník lhůtu, jejíž běh započal řádným doručením napadeného rozhodnutí. Žádost o prominutí zmeškání lhůty tedy nemůže být odůvodněna tvrzením, že účastník zmeškal lhůtu proto, že rozhodnutí, jehož se zmeškaný úkon týkal, mu nebylo řádně (účinně) doručeno. Takové tvrzení nemá při úvaze o omluvitelnosti důvodu zmeškání žádný význam; úkon, jehož včasnost je vázána na lhůtu počítanou od doručení rozhodnutí, nelze zmeškat, jestliže k účinnému doručení takového rozhodnutí nedošlo (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1270/1997). V daném případě žalovaný sice žádal o prominutí zmeškání lhůty, důvody, které uváděl, však byly námitkami vůči závěru o řádném doručení rozsudku, proti němuž odvolání směřovalo. Odvolací soud proto v souladu s judikaturou dovolacího soudu potvrdil výrok rozsudku soudu prvního stupně o neprominutí zmeškání lhůty žalovaným.
Námitka, že soud prvního stupně neměl rozhodnout spor rozsudkem pro zmeškání, protože nebyly splněny podmínky jeho vydání, mohla být vznesena v odvolacím řízení, v dovolacím řízení, jehož předmětem je jen rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty a o zastavení odvolacího řízení pro opožděnost, je bez významu.
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání ve lhůtě přiměřené pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 11. 2021
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu