ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.2935.2021.1
sp. zn. 25 Cdo 2935/2021-387
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně: M. Š. , narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Viktorem Pakem, advokátem se sídlem Francouzská 171/28, Praha 2, proti žalované: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, IČO 00064165, se sídlem U Nemocnice 499/2, Praha 2, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované: Generali Česká pojišťovna a. s., IČO 45272956, se sídlem Spálená 75/16, Praha 1, o 437 040 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 336/2015, o návrhu žalované na odklad právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2021, č. j. 30 Co 135/2021-341, takto:
Návrh žalované na odklad právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2021, č. j. 30 Co 135/2021-341, se zamítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 29. 1. 2021, č. j. 26 C 336/2015-287, uložil žalované zaplatit žalobkyni 286 274 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 4. 1. 2016 do zaplacení, zamítl žalobu na zaplacení 150 766 Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na náhradu nákladů léčení za dobu od 1. 1. 2014 do 30. 9. 2015.
K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 7. 2021, č. j. 30 Co 135/2021-341, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná včas dovolání a současně navrhla odklad právní moci rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně avizovala podání dalších žalob, kterými se bude domáhat náhrady nákladů léčení za další navazující období od 1. 10. 2015 do 31. 8. 2021. Lze důvodně předpokládat, že žalobkyně bude úspěšná a žalovaná bude zavázána jí zaplatit 1 065 000 Kč, což by negativně ovlivnilo její hospodaření, tedy by ji ohrozilo v jejích právech.
Podle ustanovení §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti nebo právní moci rozhodnutí již v usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, publikovaném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016. Z prvně citovaného usnesení vyplývá, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.
Odklad právní moci přichází v úvahu jen v případech, v nichž dovoláním napadené rozhodnutí neukládá vynutitelnou povinnost (např. určení práva nebo nahrazení projevu vůle), a proto jeho případným závažným dopadům do právní sféry dovolatele nelze do doby rozhodnutí o dovolání zabránit cestou odkladu vykonatelnosti rozhodnutí. O takový případ se v projednávané věci nejedná (žalované soudy uložily povinnost zaplatit žalobkyni 286 274 Kč s úrokem z prodlení), již proto návrhu žalované na odklad právní moci nelze vyhovět. Lze dodat, že představa žalované, že by odklad právní moci přezkoumávaného rozhodnutí mohl zabránit vydání soudního rozhodnutí o dalším žalobkyní případně uplatněném nároku, je mylná.
Nejvyšší soud proto návrh na odklad právní moci zamítl jako nedůvodný.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 12. 2021
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu