ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.3696.2020.1
sp. zn. 25 Cdo 3696/2020-236
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: Z. A. G., narozená XY, bytem XY, proti žalovanému: R. Ch., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Boženou Zmátlovou, advokátkou se sídlem Dvořákova 1927/5, 586 01 Jihlava, o ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 22 C 191/2017, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 10. 2020, č. j. 70 Co 155/2020-212, takto:
I. Vykonatelnost výroku I rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 10. 2020, č. j. 70 Co 155/2020-212, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném žalovaným v této věci.
II. Návrh žalovaného na odklad právní moci výroku I rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 10. 2020, č. j. 70 Co 155/2020-212, se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Jihlavě rozsudkem ze dne 12. 6. 2020, č. j. 22 C 191/2017-160, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaslal na její adresu písemný vlastnoručně podepsaný omluvný dopis, který bude obsahovat sdělení „Omlouvám se Z. A. G. (dříve H.) za svůj znevažující a nepravdivý komentář k její osobě, který byl publikován dne XY v XY“ (výrok I), zamítl žalobu na zaplacení 500 000 Kč na náhradě nemajetkové újmy, zvýšených dle míry vyhlášené inflace zveřejněné Českým statistickým úřadem za předpokladu, že míra inflace přesáhne hodnotu 0,2 % meziročně – ode dne podání žaloby do dne úplného vyplacení soudem přiznané částky (výrok II) a uložil žalobkyni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení (výrok III).
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 21. 10. 2020, č. j. 70 Co 155/2020-212, změnil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku I tak, že uložil žalovanému povinnost do 3 dnů od právní moci rozsudku zaslat žalobkyni vlastnoručně podepsaný omluvný dopis ve znění: „Omlouvám se Z. A. G. (dříve H.) za svůj znevažující komentář k její osobě, který byl publikován dne XY v XY. R. Ch.“ (výrok I), potvrdil jej ve zbytku výroku I, tedy ohledně slova „nepravdivý“, a v zamítavém výroku II ohledně náhrady nemajetkové újmy v penězích (výrok II), a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III).
Proti měnícímu výroku I rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání a současně navrhl, aby dovolací soud odložil právní moc a vykonatelnost tohoto výroku. Uvedl, že rozhodnutí odvolacího soudu považuje za nesprávné a nezákonné a pokud by byl pod hrozbou exekuce či výkonu rozhodnutí donucen zaslat žalobkyni omluvný dopis, jak je uvedeno ve výroku I napadeného rozhodnutí, nebylo by možné tuto omluvu již vrátit a vzít zpět. Žalobkyně by mohla dopisem s omluvou žalovaného nakládat v jeho neprospěch a neoprávněně by se tak dotkla jeho osobnostních práv, čímž by mu hrozila nenávratná újma.
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Podle §243 písm. b) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, (ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17), že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně – je podané oprávněnou osobou i objektivně – pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti uvedených v §238 o. s. ř.), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
Dovolání žalovaného nemá vady, je včasné a subjektivně i objektivně přípustné. Neprodleným výkonem (exekucí) výroku I napadeného rozhodnutí odvolacího soudu pak hrozí žalovanému, s ohledem na charakter uložené povinnosti, závažná újma. Splnění výrokem I uložené povinnosti, tedy zaslání omluvy konkrétního znění žalované, je nevratné; v případě úspěchu dovolání žalovaného nereparovatelné. Proto Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se vykonatelnost výroku I rozsudku odvolacího soudu odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalovaného v projednávané věci [§243 písm. a) o. s. ř.].
Návrhu na odklad právní moci však nelze vyhovět, neboť již v usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud vysvětlil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány (pozastaveny) odkladem jeho vykonatelnosti, například proto, že jde o rozhodnutí, které není podkladem pro soudní výkon (exekučním titulem). O takový případ se v dané věci nejedná, neboť výrokem I rozsudku odvolacího soudu, jehož právní moc dovolatel požaduje odložit, je žalovanému ukládána povinnost, již lze vymoci soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Negativní dopady dotčeného výroku do poměrů dovolatele lze proto vyloučit odkladem jeho vykonatelnosti (k němž dovolací soud přikročil), a proto nejsou dány předpoklady pro odklad právní moci. Nejvyšší soud proto tento návrh dovolatele zamítl [§243 písm. b) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 2. 2021
JUDr. Hana Tichá
předsedkyně senátu