ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.374.2021.1
sp. zn. 25 Cdo 374/2021-615
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: O. B. , narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Klárou Kořínkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Fügnerovo nám. 1808/3, Praha 2, proti žalovaným: 1. Fakultní nemocnice Olomouc , IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 185/6, Olomouc, 2. Urologická ordinace s. r. o. , IČO 28596102, se sídlem Jívavská 1330/16, Šternberk, obě zastoupené JUDr. Karlem Vítkem, advokátem se sídlem Dobrovského 1157/25, Olomouc, za účasti Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group , IČO 47116617, se sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8, jako vedlejší účastnice na straně žalovaných, o 1 000 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 11 C 211/2016, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 9. 2020, č. j. 75 Co 275/2020-572, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků ani vedlejší účastnice nemají právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 29. 9. 2020, č. j. 75 Co 275/2020-572, k odvolání žalobkyně potvrdil usnesení ze dne 30. 4. 2020, č. j. 11 C 211/2016-535, jímž Okresní soud v Olomouci odmítl pro opožděnost odvolání žalobkyně proti rozsudku téhož soudu z 10. 3. 2020, č. j. 11 C 211/2016-503, a rozhodl o náhradě nákladů řízení; odvolací soud rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž vymezuje otázky procesního práva, které považuje za dosud neřešené, týkající se vymezení tzv. omluvitelných důvodů pro zmeškání lhůty podle §58 odst. 1 o. s. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací vzhledem k datu rozhodnutí odvolacího soudu postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4.
Podle §229 odst. 4 o. s. ř. může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
Jestliže žalobkyně dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro jeho opožděnost, směřuje dovolání proti rozhodnutí soudu, jež je možno napadnout žalobou pro zmatečnost, a přípustnost dovolání je tak vyloučena ustanovením §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 3. 2021
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu