ECLI:CZ:NS:2021:25.CDO.613.2021.1
sp. zn. 25 Cdo 613/2021-176
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně: N. T. , narozená XY, bytem XY, proti žalované: Česká advokátní komora , IČO 66000777, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 31 C 55/2019, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2020, č. j. 22 Co 229/2020, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 20. 11. 2020, č. j. 22 Co 229/2020, potvrdil usnesení ze dne 7. 10. 2020, č. j. 31 C 55/2019-134, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 zastavil řízení o žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a neustanovil jí zástupce pro řízení ve věci ochrany osobnosti, neboť o její žádosti o osvobození od soudních poplatků již bylo dříve pravomocně rozhodnuto a z její strany jde i nadále o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, ve kterém rekapituluje dosavadní průběh řízení a důvody, které ji vedly k podání žaloby na ochranu osobnosti. Současně s podáním dovolání pak požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta zástupcem pro dovolací řízení.
Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vzhledem k datu jeho vydání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen "o. s. ř.".
Podle §238 odst. 1 písm. i) a písm. j) o. s. ř. není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek a o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
S ohledem na jednoznačnou dikci citovaných ustanovení, která s účinností od 30. 9. 2017 vylučují přípustnost dovolání proti napadeným rozhodnutím, je dovolání žalobkyně objektivně nepřípustné, proto je Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Soud prvního stupně nepochybil, předložil-li spis dovolacímu soudu, aniž se zabýval poplatkovou povinností dovolatelky a aniž rozhodl o její žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Jde-li o poplatkovou povinnost, soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř. se neplatí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod č. 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jehož závěry se v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu uplatňují i po 30. 9. 2017, tj. po účinnosti zákona č. 296/2017 Sb., viz usnesení ze dne 5. 3. 2019, sp. zn. 32 Cdo 4667/2018, a ze dne 30. 1. 2020, sp. zn. 25 Cdo 134/2020). Je proto nadbytečné, aby bylo rozhodováno o žádosti dovolatelky o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Navíc by taková žádost nemohla být úspěšná z důvodu zřejmě bezúspěšného uplatňování práva (§138 odst. 1 o. s. ř.).
O žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací řízení není třeba rozhodovat, směřuje-li dovolání proti rozhodnutí, proti němuž není podle §238 o. s. ř. přípustné, vzhledem k §241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř..
Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto dovolacího řízení tak bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 4. 2021
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu