ECLI:CZ:NS:2021:26.CDO.1032.2021.1
sp. zn. 26 Cdo 1032/2021-178
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce J. L. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Milošem Červinkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Haštalská 760/27, proti žalovanému L. L. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému advokátem Mgr. Luďkem Voigtem, advokátem se sídlem ve Svinařově, Hlavní 241, o nahrazení projevu vůle se změnou prohlášení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 27/2019, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. září 2020, č. j. 72 Co 266/2020-149, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2 800 Kč k rukám Mgr. Luďka Voigta, advokáta se sídlem ve Svinařově, Hlavní 241, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 21. 2. 2020, č. j.31 C 27/2019-123, ve výroku I. zamítl žalobu, aby soud rozhodl, že žalovaný uzavírá s žalobcem dodatek (v tam specifikovaném znění) k prohlášení vlastníka obsaženého ve Smlouvě o výstavbě ze dne 9. 4. 2014, registrované v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město XY, Katastrální pracoviště XY, pod č. j. V-21706/2014-101; současně výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 23. 9. 2020, č. j. 72 Co 266/2020-149, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Odvolací soud (shodně jako soud prvního stupně) shledal, že žalobce se podanou žalobou snaží dosáhnout změny prohlášení vlastníka, což není tímto způsobem možné. Uzavřel, vycházeje z ustanovení §1169 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 30. 6. 2020 (dále jen „o. z.“), že uvedené ustanovení vyžaduje ke změně prohlášení dohodu všech dotčených vlastníků jednotek v písemné formě, která v dané věci uzavřena nebyla.
Dovolání žalobce (dovolatele) proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť předložená právní otázka (zda se lze na základě ústní dohody domáhat uzavření dodatku k prohlášení vlastníka) již byla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu vyřešena a od ustáleného řešení této otázky se dovolací soud neodklání ani v posuzované věci.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1301/2019, uvedl, že ke změně prohlášení vlastníka podle §1169 odst. 2 o. z. se vyžaduje dohoda dotčených vlastníků jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě; je vyloučeno, aby ke změně prohlášení mohlo dojít bez souhlasu osob, kterých by se dotýkala. Účinnosti dohoda nabývá, až s ní v písemné formě vysloví souhlas vlastníci jednotek s většinou hlasů, popřípadě s kvalifikovanou většinou hlasů určenou v prohlášení, a to i když nejsou stranami dohody. Z ustanovení §1169 odst. 2 o. z jednoznačně vyplývá, že dohoda mezi dotčenými vlastníky musí být písemná, ústní dohodou nelze změny docílit, neboť zákon takový postup neumožňuje.
Uvedené závěry jsou aplikovatelné i po změně zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zákonem č. 163/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinné od 1. 7. 2020, z něhož měl odvolací soud s ohledem na dobu svého rozhodování vycházet. Změna prohlášení je upravena stále v §1169, přičemž z jeho odstavce 1 plyne, že vlastníci jednotek mohou prohlášení změnit. Ke změně prohlášení se vyžaduje písemný souhlas vlastníka jednotky, jehož práv a povinností se změna dotkne. Je-li jednotka zatížena, vyžaduje se rovněž písemný souhlas osoby oprávněné z věcného práva, pokud se jejích práv a povinností změna dotkne. Pro účinnost změny prohlášení se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže se změna dotýká práv a povinností všech vlastníků jednotek.
I nadále tak platí, že má-li se změna prohlášení dotýkat práv a povinností některého vlastníka jednotky ve vztahu k jeho předmětu vlastnictví, musí s takovou změnou písemně souhlasit. Bude-li takovýchto dotčených vlastníků více, budou muset souhlasit všichni dotčení vlastníci. Tito vlastníci mohou souhlasit každý formou jednostranného právního jednání, popřípadě společnou dohodou (anebo kombinací - např. dohoda části vlastníků v kombinaci s jednostranným právním jednáním několika dalších vlastníků). K účinnosti změny prohlášení se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek a většiny všech vlastníků jednotek, přičemž prohlášení může podmínky schválení zpřísnit – např. požadovat kvalifikovanou většinu (srov. důvodovou zprávu k zákonu č. 163/2020 Sb.).
Protože závěr odvolacího soudu o nutnosti písemné formy souhlasu dotčeného vlastníka se změnou prohlášení je v souladu s judikaturou dovolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání žalobce proti jeho rozhodnutí podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatele, že dovoláním je napadán rozsudek „v celém rozsahu“. Zastává však – s přihlédnutím k obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) – názor, že proti nákladovému výroku napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k uvedenému výroku postrádá dovolání jakékoli odůvodnění. Ostatně by nebylo ani přípustné [§238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 10. 8. 2021
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu