ECLI:CZ:NS:2021:26.CDO.1288.2021.1
2
3
sp. zn. 26 Cdo 1288/2021-685
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně Valporta a.s. , se sídlem v Praze 2 – Novém Městě, Vyšehradská 1269/29, IČO: 04263944, zastoupené Mgr. Boženou Rochfalušiovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Revoluční 764/17, proti žalovaným 1/ R. M. , bytem XY, zastoupenému opatrovnicí H. M., bytem XY, a 2/ K. M. , bytem XY, obou zastoupených Mgr. Pavlem Hrtúsem, advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská 1652/36, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 39 C 260/2014, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. září 2020, č. j. 17 Co 201/2020, 17 Co 202/2020-563, o jejich návrhu na odklad právní moci a vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
I. Návrh žalovaných na odklad právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. září 2020, č. j. 17 Co 201/2020, 17 Co 202/2020-563, se zamítá .
II. Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. září 2020, č. j. 17 Co 201/2020, 17 Co 202/2020-563, se odkládá do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 23. ledna 2018, č. j. 39 C 260/2014-252, uložil žalovaným povinnost vyklidit a vyklizený žalobkyni předat do tří dnů od právní moci rozsudku „byt č. 4, o velikosti 2 + kk, o výměře 50,4 m 2 , nacházející se v 1. patře (2NP) domu XY, který je součástí pozemků parc. XY, k. ú. XY, na adrese XY“ (dále jen „předmětný byt“); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků (výroky II. a III.) a přiznal odměnu ustanovenému zástupci (výrok IV.).
K odvolání žalovaných Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 8. srpna 2018, č. j. 17 Co 140/2018-293, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
V dalším řízení soud prvního stupně rozsudkem ze dne 10. března 2020, č. j. 39 C 260/2014-466, ve spojení s usnesením ze dne 8. dubna 2020, č. j. 39 C 260/2014-471, žalobu zamítl (výrok I.), přiznal odměnu ustanovenému zástupci (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výroky III., IV. a V.).
K odvolání žalobkyně, žalovaného 2/ a zástupce žalovaného 1/ odvolací soud rozsudkem ze dne 17. září 2020, č. j. 17 Co 201/2020, 17 Co 202/2020-563, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že uložil žalovaným povinnost předmětný byt vyklidit a vyklizený předat žalobkyni do 6 měsíců od právní moci rozsudku (výrok I.), ve výroku II. ho změnil jen tak, že výše odměny ustanoveného zástupce činí 20.328,- Kč, jinak ho v tomto výroku potvrdil (výrok II.); zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků a státu (výroky III., IV. a V.).
Proti posledně citovanému rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní včasné dovolání, domáhajíce se – prostřednictvím (způsobilého) dovolacího důvodu podle §241a odst. 1 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 296/2017 Sb. – dále opět jen „o. s. ř.“) – zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně podali návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozsudku, který následně doplnili podáním ze dne 10. června 2021.
Podle §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
V usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017 (ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 18. srpna 2020, sp. zn. IV. ÚS 118/20) Nejvyšší soud uzavřel, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti (například proto, že jde o rozhodnutí, které není podkladem pro soudní výkon /exekučním titulem/; k takové kategorii rozhodnutí viz usnesení Nejvyššího soudu z 25. ledna 2005, sp. zn. 20 Cdo 498/2004, uveřejněné pod č. 66/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Povinnost k vyklizení předmětného bytu však předmětem výkonu rozhodnutí (exekuce) být může (což ostatně vyplývá i z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 21. května 2021, č. j. 003 EX 79/21-13, vedené soudním exekutorem Mgr. Richardem Bednářem, jejímž prostřednictvím má být dosaženo splnění zmíněné povinnosti – viz č. l. 679 spisu) a z obsahu spisu současně nevyplývají okolnosti podporující závěr, že by dovolatelé byli ohroženi na svých právech pouhou právní mocí napadeného rozhodnutí. Nejvyšší soud proto návrh dovolatelů na odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu zamítl.
Naproti tomu však shledal, že jsou splněny předpoklady, za nichž lze odložit vykonatelnost napadeného rozsudku. Jeho neprodleným výkonem (exekucí) by totiž dovolatelům hrozila závažná (jen stěží odstranitelná) újma na jejich právech, jelikož v dovolacím řízení má být řešena otázka bezprostředně ovlivňující jejich bytové poměry; přitom dovolací soud zohlednil též sociální a ekonomickou situaci dovolatelů, jejich vyšší věk a okolnost, že předmětný byt již dlouhodobě užívají. Rovněž účinky rozhodnutí dovolacího soudu (bylo-li by nesouhlasné s napadeným rozsudkem) by mohly být neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí (exekucí) zmařeny. Dovolací soud proto do doby, než bude o dovolání pravomocně rozhodnuto, vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu podle §243 písm. a/ o. s. ř. odložil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 7. 2021
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu