ECLI:CZ:NS:2021:26.CDO.1727.2021.1
sp. zn. 26 Cdo 1727/2021-136
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce D. M. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Annou Márovou, LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 2, Myslíkova 1998/30, proti žalované Z. Č. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Řehákem, advokátem se sídlem v Praze 3, Domažlická 1256/1, o 72.961 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 18 C 191/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. ledna 2021, č. j. 28 Co 294/2020-102, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady dovolacího řízení ve výši 5.227 Kč k rukám JUDr. Anny Márové, LL. M., advokátky se sídlem v Praze 2, Myslíkova 1998/30, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 20. 1. 2021, č. j. 28 Co 294/2020-102, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 (soud prvního stupně) ze dne 3. 6. 2020, č. j. 18 C 191/2016-79, jímž uložil žalované zaplatit žalobci 72.961 Kč s tam specifikovanými úroky z prodlení a náklady řízení ve výši 37.807,30 Kč; současně jí uložil zaplatit náklady odvolacího řízení ve výši 5.227,20 Kč.
Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“).
Dovolatelka namítá, že v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu vycházely soudy nesprávně z důkazu (písemného prohlášení svědka H.) navrženého žalobcem až po uplynutí lhůty stanovené soudem k doplnění tvrzení a důkazů ohledně aktivní věcné legitimace, tj. až poté, co již bylo řízení koncentrováno, a dále že s ohledem na změnu skutkových tvrzení ze strany žalobce mělo být rozhodnuto o změně žaloby.
Tím však nevymezila žádnou otázku procesního práva, na níž by napadené rozhodnutí z hlediska právního posouzení věci záviselo a při jejímž řešení by se odvolací soud odchýlil od judikatury dovolacího soudu, ale vytýká mu jen, že řízení zatížil vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K vadám řízení přitom může dovolací soud přihlédnout pouze, je-li dovolání přípustné (§237-238a o. s. ř.), samy o sobě – i kdyby byly dány (a o takový případ se v této věci ostatně nejednalo) – přípustnost dovolání nezakládají.
Pro úplnost lze dodat, že řízení namítanými vadami netrpí. Namítá-li žalovaná, že návrh na provedení důkazu písemným prohlášením svědka H. učinil žalobce až po uplynutí lhůty stanovené soudem k doplnění tvrzení a důkazů ve smyslu §118a odst. 1 a 3 o. s. ř., a proto k tomuto důkazu již s ohledem na koncentraci řízení nemělo být přihlíženo (k tomu srovnej např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, uveřejněný pod číslem 98/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), přehlíží, že soudy svůj závěr o aktivní legitimaci žalobce nezaložily toliko na tomto důkazu, ale vycházely rovněž z výpovědi svědka H. (v níž potvrdil, že s převodem domu došlo i k postoupení pohledávek), přičemž tento důkaz byl navržen včas. I kdyby tedy byl důkaz písemným prohlášením navržen po koncentraci řízení, jeho provedení nijak neovlivnilo skutkový závěr soudu.
Neobstojí ani námitka, že soud měl rozhodnout o (ne)připuštění změny žaloby. Žalobce totiž od počátku opíral svoji aktivní legitimaci o skutečnost, že dům (v němž se nacházel byt, jehož nájemkyní je žalovaná) nabyl darem spolu se závazky a pohledávkami předchozího vlastníka (viz žaloba č. l. 2 spisu) a v tomto směru svá tvrzení nezměnil, pouze upřesnil, že se tak stalo v důsledku uzavření smlouvy o postoupení pohledávek. Nejednalo se tedy o změnu žaloby, o níž by bylo zapotřebí rozhodnout ve smyslu §95 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 9. 9. 2021
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu