ECLI:CZ:NS:2021:26.CDO.237.2021.1
sp. zn. 26 Cdo 237/2021-202
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobce Stavebního bytového družstva Mladá Boleslav, sídlem v Mladé Boleslavi, Na Radouči 1221, IČO 00036234 , zastoupeného JUDr. Miladou Kačerovou, advokátkou se sídlem v Kladně, Kleinerova 1504, proti žalovanému J. K., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Janem Tůmou, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, Na Kozině 1438 , o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 9 C 407/2018, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. prosince 2019, č. j. 26 Co 190/2019-146, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady dovolacího řízení ve výši 2.178 Kč k rukám JUDr. Milady Kačerové, advokátky se sídlem v Kladně, Kleinerova 1504, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 11. 12. 2019, č. j. 26 Co 190/2019-146, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 25. 2. 2019, č. j. 9 C 407/2018-71, kterým uložil žalovanému vyklidit tam specifikovaný byt do 15 dnů od právní moci rozsudku a zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 11.534 Kč; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť trpí vadami, jež nebyly včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř.
Dovolatel sice uvádí, že dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř., neboť dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, ve skutečnosti však jen polemizuje s právními a skutkovými závěry odvolacího soudu, aniž by bylo z obsahu dovolání zřejmé, která judikatura dovolacího soudu by měla být (podle mínění dovolatele) postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb. překonána.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 1. 4. 2021
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu