ECLI:CZ:NS:2021:26.CDO.3572.2020.1
sp. zn. 26 Cdo 3572/2020-110
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v exekuční věci oprávněného Bytového družstva XY , se sídlem XY, IČO XY, zastoupeného JUDr. Robertem Follem, MBA, advokátem se sídlem v Brně, Lidická 1023/63, proti povinné J. K. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Vladimírem Dvořáčkem, advokátem se sídlem v Brně, Pekařská 384/13, vyklizením bytu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 75 EXE 685/2019, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. dubna 2020, č. j. 20 Co 352/2019-74, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně (soud odvolací) usnesením ze dne 1. 4. 2020, č. j. 20 Co 352/2019-74, potvrdil usnesení Městského soudu v Brně (soud prvního stupně) ze dne 15. 8. 2019, č. j. 75 EXE 685/2019-50, kterým zamítl návrh povinné na zastavení exekuce. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že v exekučním řízení nelze přezkoumat věcnou správnost vykonávaného rozhodnutí a sjednávat tak pro povinnou individuální spravedlnost.
Dovolání povinné není přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť odvolací soud posoudil otázku přezkumu exekučního titulu v řízení dle §268 odst. 1 písm. h o. s. ř. (jeho tvrzené vady, které měly vést ke zjevné nespravedlnosti) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby tato rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Nejvyšší soud opakovaně vyslovil závěr, že exekuční řízení je ovládáno zásadou, podle níž exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost ani zákonnost exekučního titulu; obsahem rozhodnutí (jiného titulu), jehož exekuce se navrhuje, je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98 , uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002 , uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1570/2003 , uveřejněné pod číslem 58/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Exekuční řízení je ze své podstaty určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoli pro autoritativní nalézání práva. Stejně tak není řízením přezkumným (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 871/11, bod IV a nález ze dne 3. 4. 2012, sp. zn. IV. ÚS 2735/11, bod 14, 15).
Nejvyšší soud si je vědom judikatury Ústavního soudu (dovolatelka sama odkazuje na nález ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. II. ÚS 3194/18), která dovodila, že ve výjimečných případech, kdy výkonem rozhodnutí dochází k popření základních principů právního státu a ke zcela zjevné nespravedlnosti, se lze i v exekučním řízení zabývat zásadními vadami exekučního titulu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2016, sp. zn. II. ÚS 2230/16, a ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. II. ÚS 3194/18), je však přesvědčen, že nyní řešená věc mezi tyto výjimečné případy nepatří. Vymáhaná povinnost vyklizení se týká bytu, k němuž dovolatelce právo jej užívat nevzniklo, nebydlí v něm a žádné úhrady za něj neplatí, přesto jej dlouhodobě blokuje. Navíc zpochybňováním závěru o platnosti vyloučení její právní předchůdkyně (matky L. Š.) z družstva se domáhá přezkumu řízení, v němž exekuční titul vydán nebyl.
Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O návrhu na odklad vykonatelnosti dovolací soud nerozhodoval, neboť u napadeného rozhodnutí nepřichází odklad jeho vykonatelnosti v úvahu.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. 2. 2021
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu