ECLI:CZ:NS:2021:26.CDO.3840.2020.1
sp. zn. 26 Cdo 3840/2020-354
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou ve věci žalobkyně JCJ ATLAS s. r. o., se sídlem v Praze 4, Pod Lysinami 468/13, IČO 25057502, zastoupené Mgr. Robertem Němcem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Jáchymova 26/2, proti žalované SAMSON KOSHER FOOD CORPORATION, Ltd., společnost s r. o. , se sídlem v Praze 1, Široká 7/37, IČO 25658832, zastoupené Mgr. Jaroslavem Kazbundou, advokátem se sídlem v Štěkni, Klostermannova 128, o zaplacení 411.102 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 188/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2019, č. j. 68 Co 408/2018-279, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 29. 1. 2019, č. j. 68 Co 408/2018-279, změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 (soud prvního stupně) ze dne 15. 3. 2018, č. j. 30 C 188/2013-234, jímž žalované uložil zaplatit žalobkyni 411.102 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení, tak, že žalobu zamítl; současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Dovolání žalobkyně Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Dovolatelka zpochybňuje právní posouzení věci učiněné odvolacím soudem prostřednictvím skutkových námitek (zejména ve vztahu k podmínkám dohody o odstupném, vázanosti odstupného na dobu podnájmu) a nesouhlasí s hodnocením provedeného dokazování. Uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř. Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř. nelze úspěšně napadnout (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. 31 Cdo 3375/2015, uveřejněný pod číslem 78/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96). Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění odpovídají obsahu spisu a nevykazují jakýkoliv nesoulad.
Vytýká-li odvolacímu soudu, že své rozhodnutí řádně neodůvodnil a že je nepřezkoumatelné, rovněž uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř. Nevymezuje totiž žádnou otázku procesního práva, na níž by z hlediska právního posouzení věci napadené rozhodnutí záviselo a při jejímž řešení by se odvolací soud odchýlil od judikatury dovolacího soudu, ale ve skutečnosti mu jen vytýká, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout jen, je-li dovolání přípustné (§237-238a o. s. ř.); samy o sobě však takovéto vady (i kdyby byly dány) přípustnost dovolání (podle §237 o. s. ř.) nezakládají. Pro úplnost je možné dodat, že rozhodnutí odvolacího soudu má náležitosti stanovené v §157 odst. 1, 2 o. s. ř. a dovolatelkou tvrzené nedostatky jeho odůvodnění ani nebyly – podle obsahu dovolání – na újmu uplatnění jejích práv (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 2. 2021
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu