ECLI:CZ:NS:2021:26.CDO.872.2021.1
sp. zn. 26 Cdo 872/2021-122
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou v právní věci žalobkyně E. S., narozené XY, bytem XY , zastoupené JUDr. Bc. Norbertem Naxerou, advokátem se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1, proti žalovanému T. V., narozenému XY, bytem XY , o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 28 C 165/2018, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. července 2020, č. j. 70 Co 257/2020-84, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 28. 7. 2020, č. j. 70 Co 257/2020-84, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 14. 11. 2019, č. j. 28 C 165/2018-47, ve znění usnesení ze dne 30. 12. 2019, č. j. 28 C 165/2018-53, kterým zastavil řízení (pro nezaplacení soudního poplatku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Nejvyšší soud dovolání žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť trpí vadami, jež nebyly včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, z dovolání musí být také patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny (má-li je dovolatel za dosud neřešené), případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř.
Vymezení, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř. se však v textu dovolání nenachází a nelze jej zjistit ani z celého jeho obsahu. Dovozuje-li přípustnost z toho, že napadené rozhodnutí má zásadní právní význam, neboť v otázce osvobození od soudních poplatků je rozhodovací praxe soudů nejednotná, tento předpoklad přípustnosti dovolání již v nyní účinné právní úpravě není obsažen (viz novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 404/2012 Sb.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 5. 2021
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu