ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.1145.2020.2
sp. zn. 27 Cdo 1145/2020-883
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Ivo Waldera v právní věci žalobců a) D. D. , narozeného XY, bytem XY, a b) R. D. , narozeného XY, bytem XY, obou zastoupených Mgr. Davidem Vaníčkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Brně, Hlinky 505/118, PSČ 603 00, proti žalovaným 1) D. m. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Martinem Lorencem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Krapkova 452/38, PSČ 779 00, a 2) ES , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, o zrušení smlouvy, určení vlastnického práva k akciím a vydání akcií, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 30 Cm 295/2018, o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 12. 2019, č. j. 5 Cmo 164/2019-853, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 19. 6. 2019, č. j. 30 Cm 295/2018-798, zamítl žalobu
- o zrušení smlouvy o převodu 33 kusů akcií č. 035-067, datum emise 1. 7. 2018, číslo emise 01, série A, emitovaných žalovanou D. m. [dále též jen „33 akcií“ a „společnost“], uzavřené dne 18. 7. 2018 mezi žalobcem D. D. (dále též jen „DD“) a ES, identifikační číslo osoby XY (dále též jen „ES“) [výrok I.],
- o zrušení smlouvy o převodu 34 kusů akcií č. 001-034, datum emise 1. 7. 2018, číslo emise 01, série A, emitovaných společností [dále též jen „34 akcií“], uzavřené dne 18. 7. 2018 mezi žalobcem R. D. (dále též jen “RD“) a ES (výrok II.),
- aby byla ES povinna DD vydat 33 akcií (výrok III.),
- aby byla ES povinna RD vydat 34 akcií (výrok IV.),
- o určení, že DD byl ke dni 16. 8. 2018 akcionářem společnosti (výrok V.),
- o určení, že DD byl ke dni 18. 9. 2018 akcionářem společnosti (výrok VI.),
- o určení, že DD je akcionářem společnosti (výrok VII.),
- o určení, že RD byl ke dni 16. 8. 2018 akcionářem společnosti (výrok VIII.),
- o určení, že RD byl ke dni 18. 9. 2018 akcionářem společnosti (výrok IX.), a
- o určení, že RD je akcionářem společnosti (výrok X.),
a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky XI. – XIV.).
[2] Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobců v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil (první výrok), ve zbývající napadené části, tj. ve výrocích XI. – XIV., rozsudek soudu prvního stupně změnil co do výše náhrady nákladů řízení (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[4] V rozsudku ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 451/2019, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož úprava neúměrného zkrácení v §1793 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), nedopadá na obchody s akciemi bez ohledu na to, zda tyto akcie byly přijaty k obchodování na některém (evropském) regulovaném trhu.
[5] Uzavřel-li v poměrech projednávané věci odvolací soud, že se dovolatelé nemohou domáhat zrušení smluv o převodu akcií podle ustanovení §1793 o. z., neboť ve smlouvách aplikaci tohoto ustanovení platně vyloučili, je jeho právní posouzení věci (ve výsledku) v souladu se shora uvedeným judikatorním závěrem, neboť napadenými smlouvami došlo k převodu akcií, na který se institut neúměrného zkrácení nevztahuje.
[6] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 6. 2021
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu