ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.1964.2020.1
sp. zn. 27 Cdo 1964/2020-162
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Ivo Waldera v právní věci žalobce Z. N. , narozeného XY, bytem XY, proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu XY , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému JUDr. Tomášem Klimkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Olomouci, Novosadský dvůr 765/6, PSČ 779 00, o určení členství v bytovém družstvu a o zápis v seznamu členů družstva, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 30 Cm 67/2019, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 3. 2020, č. j. 8 Cmo 258/2019-143, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 12. 3. 2019 se žalobce domáhá určení „nepřetržitého“ členství ve Stavebním bytovém družstvu XY (dále též jen „družstvo“) od 21. 9. 1982 a opravy seznamu členů družstva.
[2] Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 24. 4. 2019, č. j. Ncp 82/2019-22, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy [§9 odst. 2 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)] (první výrok), s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení (druhý výrok).
[3] Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 6. 11. 2019, č. j. 30 Cm 67/2019-123, žalobu zamítl (výroky I. a II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).
[4] Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. tak, že určil členství žalobce v družstvu od 21. 9. 1982 do 21. 4. 2000 a od 11. 9. 2000 dosud, a uložil družstvu zapsat tyto údaje do seznamu členů (první výrok), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně členství žalobce v družstvu a jeho evidence v seznamu členů v době od 22. 4. 2000 do 10. 9. 2000 (druhý výrok), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (třetí výrok).
[5] Proti rozsudku odvolacího soudu podalo družstvo dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[6] Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož se žalobce dne 11. 9. 2000, kdy doplatil částku požadovanou družstvem, stal opět členem družstva, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se (mimo jiné) podává, že:
1. Obecně platí, že za trvání družstva vzniká členství v družstvu podle §227 odst. 2 písm. b) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obch. zák.“), na základě dvoustranného projevu vůle; přihlášky zájemce o členství a projevu vůle družstva (zpravidla učiněného ve formě rozhodnutí příslušného orgánu) zájemce za člena přijmout. Zásadně je přitom věcí družstva (jeho příslušného orgánu), zda (a za jakých podmínek) přihlášku akceptuje a uchazeče přijme za člena.
2. Soud může zasahovat do vnitřních poměrů obchodní korporace zásadně jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek.
Srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4235/2013, uveřejněné pod číslem 10/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3312/2018, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 996/2019.
[7] V poměrech projednávané věci nelze přehlédnout její specifické okolnosti. Představenstvo družstva rozhodlo usnesením ze dne 1. 8. 2000, č. 107/2000, že vlastníci, kterým byl převeden byt do vlastnictví od 1. 1. 2000 do 31. 8. 2000 a kteří nejpozději do 30. 9. 2000 „složí částku ve výši 73 Kč, čímž doplatí rozdíl mezi majetkovou účastí člena a základním členským vkladem člena – vlastníka bytu, budou i nadále členy družstva a současně budou osvobozeni od povinnosti úhrady zápisného ve výši 500 Kč“. Usnesením představenstva družstva tak byly osoby v něm uvedené podmíněně přijaty za členy družstva. Jelikož žalobce jako jedna z těchto osob podmínku stanovenou představenstvem družstva v usnesení o přijetí za člena družstva splnil, stal se okamžikem jejího splnění členem družstva.
[8] Výhrada dovolatele, podle níž odvolací soud v rozporu s §153 odst. 2 o. s. ř. překročil návrh žalobce a přisoudil mu něco jiného, než se domáhal, přípustnost dovolání nezakládá.
[9] Dovolatel jejím prostřednictvím totiž uplatňuje toliko (údajnou) vadu řízení, přičemž v souvislosti s touto vadou neformuluje žádnou otázku procesního práva, na jejímž vyřešení by napadené rozhodnutí odvolacího soudu záviselo. Uplatňuje tak nezpůsobilý dovolací důvod (§241a odst. 1 a 3 o. s. ř.).
[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. 6. 2021
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu