ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.2250.2020.1
sp. zn. 27 Cdo 2250/2020-610
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele Z. Z. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Luďkem Lissem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 7, Jablonského 640/2, PSČ 170 00, za účasti M. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Martinem Dolečkem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Na Strži 2102/61, PSČ 140 00, o změnu zápisu v obchodním rejstříku, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. B 373/KSHK, o dovolání společnosti M. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 5. 2020, č. j. 14 Cmo 51/2020-479, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 5. 2020, č. j. 14 Cmo 51/2020-479, se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Navrhovatel se svým návrhem (dále jen „návrh“), který byl Krajskému soudu v Hradci Králové (dále jen „rejstříkový soud“) doručen 7. 1. 2020, domáhá, aby rejstříkový soud provedl:
1) výmaz zápisu ostatní skutečnosti, podle níž část jmění společnosti M. (dále jen „společnost“), jako rozdělované společnosti, přešla v důsledku rozdělení odštěpením sloučením na společnost S., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY (dále jen „nástupnická společnost“), s tím, že rozhodným dnem rozdělení je 1. 1. 2020 (dále jen „přeměna“), a
2) zápis ostatní skutečnosti, podle níž Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 20. 12. 2019, č. j. 38 Cm 28/2019-341, předběžným opatřením uložil společnosti, aby se zdržela odštěpení sloučením s nástupnickou společností (dále jen „usnesení o předběžném opatření“).
[2] Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „rejstříkový soud“) usnesením ze dne 24. 1. 2020, č. j. B 373/RD111/KSHK, Fj 982/2020/KSHK, odmítl návrh na zahájení řízení (výrok I.), rozhodl o nákladech řízení (výrok II.) a o vrácení soudního poplatku (výrok III.).
[3] Soud prvního stupně vyšel z toho, že:
1) Navrhovatel je (bývalým) akcionářem společnosti, který se v řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 38 Cm 28/2019 domáhá zrušení smlouvy o převodu akcií, kterou uzavřel s D. K. (dále jen „nabyvatel akcií“).
2) Návrh na zahájení řízení zdůvodňuje navrhovatel tím, že společnost založila do sbírky listin 11. 11. 2019 projekt přeměny a zahájila proces rozdělení, po němž by fakticky došlo k převodu veškerého majetku společnosti na nástupnickou společnost a po němž by se akcie společnosti (o jejichž vrácení navrhovatel usiluje) staly bezcennými.
3) Přeměna byla k 1. 1. 2020 zapsána do obchodního rejstříku přímým zápisem notářky Mgr. Heleny Pospíchalové (provedeným dne 21. 12. 2019). Zápis je podle navrhovatele v rozporu s usnesením o předběžném opatření.
[4] Rejstříkový soud nejprve konstatoval, že navrhovatel není osobou, o jejíž zápis v obchodním rejstříku by se jednalo. Dále uvedl, že navrhovatel není k podání návrhu aktivně věcně legitimován ani s odkazem na §11 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „z. v. r.“), neboť společnosti nevznikla povinnost podat návrh na výmaz přeměny z obchodního rejstříku ani na zápis usnesení o předběžném opatření. Proto rejstříkový soud návrh na zahájení řízení odmítl jako podaný neoprávněnou osobou.
[5] Soud pro úplnost dodal, že společnosti bylo rozhodnutí o předběžném opatření doručeno až 7. 1. 2020 a teprve od tohoto dne je vůči společnosti výrok usnesení o nařízení předběžného opatření „vykonatelný a závazný.“
[6] K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 5. 5. 2020, č. j. 14 Cmo 51/2020-479, zrušil usnesení rejstříkového soudu (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení (druhý výrok).
[7] Odvolací soud vyšel z toho, že:
1) Návrh na zahájení řízení byl rejstříkovému soudu doručen 7. 1. 2020.
2) Navrhovatel byl usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 1. 2020, č. j. B 373-RD105/KSHK, Fj 982/2020/KSHK, vyzván, aby zaplatil soudní poplatek.
3) Navrhovatel soudní poplatek zaplatil 16. 1. 2020.
4) Odvoláním napadené usnesení rejstříkového soudu bylo vydáno 24. 1. 2020.
[8] Na tomto základě odvolací soud dovodil, že rejstříkový soud neměl odvoláním napadené usnesení vůbec vydat, neboť došlo k marnému uplynutí lhůty pěti pracovních dnů, v níž měl rejstříkový soud o návrhu rozhodnout anebo zápis provést. Poté již nezbylo než zápis promítnout do obchodního rejstříku, neboť se zápis po uplynutí lhůty pěti pracovních dnů považuje za provedený. Podle odvolacího soudu tedy „nebyl dán prostor pro řešení otázky aktivní legitimace navrhovatele, jak by tomu bylo při zachování lhůty podle §96 odst. 1 z. v. r.“ Z těchto důvodů odvolací soud usnesení rejstříkového soudu zrušil, přičemž „tak učinil bez dalšího, neboť napadené usnesení vůbec nemělo být vydáno.“
II. Dovolání a vyjádření k němu
[9] Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a sice zda:
1) mají být „změny dle návrhu, který byl podán nikoliv řádně, a to osobou k tomu neoprávněnou, promítnuty do obchodního rejstříku postupem podle (…) §98 z. v. r.“, a
2) je „pro rozhodnutí o návrhu na výmaz informace o realizované přeměně společnosti z obchodního rejstříku závazná lhůta dle §96 odst. 1 z. v. r.“
[10] Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř.), a navrhuje, aby Nejvyšší soud změnil napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak, že usnesení rejstříkového soudu potvrdí.
[11] Ve vztahu k první z otázek formulovaných v dovolání dovolatelka namítá, že postup podle §98 z. v. r. nelze použít, podala-li návrh zápis skutečností do obchodního rejstříku osoba, která k tomu není oprávněna. Účelem §98 odst. 1 z. v. r. je „zajistit soulad zapisovaných skutečností se skutečným stavem (…) tak, aby byla v maximální možné míře naplněna kvalita principu materiální a formální publicity.“ Proto nelze vyhovět osobě, která nemůže podat návrh na zápis změn v obchodním rejstříku. K tomu dovolatelka odkazuje na závěry usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 3. 2016, sp. zn. 7 Cmo 349/2015, a zdůrazňuje, že při opačném výkladu by mohlo docházet k situacím, kdy by byly do obchodního rejstříku zapisovány informace na základě šikanózních návrhů, což je ostatně i případ návrhu podaného v projednávané věci.
[12] Obsahově stejný závěr se – podle dovolatelky – podává také z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4639/2018 (uveřejněného pod číslem 84/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; dále jen „R 84/2020“). V tomto rozhodnutí, jak dovolatelka tvrdí, Nejvyšší soud „vyjádřil názor, že rejstříkový soud měl v případě, že k návrhu nebyly přiloženy listiny, z nichž by navrhované skutečnosti plynuly, vyzvat navrhovatele k předložení chybějících listin a v případě, že by navrhovatel této výzvě nevyhověl, měl návrh odmítnout, a to i za situace, kdy byly (jinak) splněny předpoklady pro zápis fikcí ve smyslu ust. §98 z. v. r.“
[13] Ve vztahu k druhé z otázek formulovaných v dovolání dovolatelka uvádí, že postup podle §98 odst. 1 z. v. r. nelze použít, dotýká-li se návrh na zápis skutečností do obchodního rejstříku přeměn právnických osob. Ustanovení §98 odst. 1 z. v. r. odkazuje (toliko) na §96 odst. 1 z. v. r. O návrzích na zápis přeměn právnických osob pojednává §96 odst. 2 z. v. r. Rejstříkový soud proto nebyl ohledně návrhu na provedení výmazu zápisu ostatní skutečnosti o přeměně společnosti vázán lhůtou pěti pracovních dní k rozhodnutí o návrhu nebo k provedení zápisu. Podle dovolatelky proto nebylo možné postupovat ani podle §98 odst. 1 z. v. r. Dovolatelka nadto (s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3068/2013) poukazuje na princip nezvratitelnosti zápisu přeměn a uvádí, že i kdyby byl z obchodního rejstříku zápis ostatní skutečnosti o přeměně vymazán, nebylo by tím možné „vzít přeměnu zpět“.
[14] Navrhovatel ve vyjádření k dovolání (datovaném 19. 11. 2020) uvádí, že nesouhlasí se závěry, k nimž dovolatelka dospěla, a odmítá, že by mělo jít z jeho strany o „šikanózní strategii“. Odkaz dovolatelky na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3068/2013, je podle navrhovatele nepřiléhavý, neboť se „předmětné rozhodnutí (…) týká zápisu přeměny společnosti, nikoliv výmazu již zapsaného údaje o takové přeměně.“ Nepřípadný je podle navrhovatele i odkaz na R 84/2020, neboť vychází z odlišného skutkového stavu.
III. Přípustnost dovolání
[15] Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
[16] Podle §237 o. s. ř. je (není-li stanoveno jinak) dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
[17] Podle §238 odst. 1 písm. k) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti rozhodnutím, kterými odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[18] Nejvyšší soud se zabýval nejprve tím, zda dovolání v projednávané věci, není – s ohledem na úpravu §238 odst. 1 písm. k) o. s. ř. – objektivně nepřípustné, směřuje-li proti rozhodnutí, kterým odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně, aniž by mu věc vrátil k dalšímu řízení. Přes doslovnou textaci výroku napadeného rozhodnutí není napadené rozhodnutí materiálně (posuzováno podle obsahu) rozhodnutím kasačním, ale jde o rozhodnutí měnící. Odvolací soud totiž svým rozhodnutím fakticky změnil rozhodnutí, kterým rejstříkový soud návrh odmítl, tak, že umožnil, aby nastala fikce zápisu navrhovaných skutečností do obchodního rejstříku. Již jen proto nemůže být dovolání v projednávané věci – s odkazem na §238 odst. 1 písm. k) o. s. ř. – objektivně nepřípustné.
[19] Podle §237 o. s. ř. je dovolání přípustné pro řešení otázky předpokladů aplikace §98 odst. 1 z. v. r., která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.
IV. Důvodnost dovolání
a) Použité právní předpisy
[20] Podle §86 písm. a) z. v. r. rejstříkový soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna.
[21] Podle §88 z. v. r. rejstříkový soud vydá ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení návrhu soudu usnesení, kterým vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští. Ustanovení §43 občanského soudního řádu se použije přiměřeně. Lhůta podle §96 počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo rejstříkovému soudu doručeno podání, jímž byly vady odstraněny nebo listiny doplněny.
[22] Podle §96 z. v. r. rejstříkový soud provede zápis nebo rozhodne o návrhu usnesením ve lhůtě stanovené jiným zákonem, jinak nejpozději do 5 pracovních dnů (první odstavec). V případě návrhu na zápis přeměny právnických osob nebo v případě, že se spis nenachází u rejstříkového soudu, protože byl předložen jinému soudu, zejména k rozhodnutí o opravném prostředku nebo o příslušnosti soudu, provede soud zápis nebo rozhodne o návrhu bez zbytečného odkladu (druhý odstavec).
[23] Podle §98 z. v. r. neprovede-li rejstříkový soud zápis ani o návrhu nerozhodne ve lhůtě uvedené v §96 odst. 1, považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty; to neplatí, byl-li před uplynutím této lhůty návrh vzat účinně zpět (první odstavec). Rejstříkový soud promítne zápis do 2 pracovních dnů ode dne, kdy se takový zápis považuje podle odstavce 1 za provedený (druhý odstavec).
b) K fikci zápisu podle návrhu osoby, která k návrhu není oprávněna
[24] Ustanovení §98 z. v. r. bylo převzato z úpravy občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (obdobně důvodová zpráva k návrhu zákona č. 304/2013 Sb., sněmovní tisk číslo 986, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období 2010–2013, s. 68). Předlohou pravidel obsažených v §98 z. v. r. bylo ustanovení §200db odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013, jehož znění se s textací §98 z. v. r. v podstatných rysech shoduje.
[25] Výkladu §98 z. v. r. se Nejvyšší soud dotknul již v R 84/2020, v němž se zabýval významem §101 z. v. r. jako zvláštního opravného prostředku, který osobám vypočteným v tomto ustanovení umožňuje uplatnit proti zápisu do veřejného rejstříku námitky, které nemohly vznést dříve (například proto, že nebyly účastníky řízení, či proto, že zápis byl proveden postupem podle §98 z. v. r.) s tím, že rejstříkový soud je povinen se zabývat takto uplatněnými námitkami bez ohledu na to, zda (a s jakým výsledkem) se s nimi vypořádal v (předchozím) řízení o zápis do příslušného rejstříku (při postupu dle §98 z. v. r. se s nimi ostatně ani vypořádat nemohl) [srov. R 84/2020, odst. 34].
[26] Předpoklady aplikace §98 z. v. r. se však Nejvyšší soud doposud nezabýval.
[27] Smyslem a účelem zákonného pravidla, které zakládá fikci zápisu v případech, kdy rejstříkový soud ve lhůtě pěti pracovních dnů neprovedl zápis nebo o návrhu na zápis nerozhodl (podle §96 odst. 1 z. v. r.), je především urychlit provedení zápisu navrhovaných skutečností tam, kde není reakce rejstříkového soudu dostatečně pružná a kde by k zápisu navrhovaných skutečností tak jako tak došlo. Zákonodárce tedy (při proporčním poměřování) upřednostnil rychlost zápisu navrhovaných skutečností před důslednou kontrolou jejich správnosti (ve smyslu shody k zápisu navržených údajů se skutečným stavem). V důsledku toho tak může nastat i fikce zápisu údajů, které neodpovídají skutečnému stavu. To se ostatně podává z již citovaných závěrů R 84/2020. Přesto nelze pominout, že základním smyslem fikce zápisu je – jak již bylo řečeno – urychlit provedení zápisu především v případech, v nichž by k zápisu dříve nebo později (ať už jeho provedením nebo v důsledku rozhodnutí rejstříkového soudu) došlo. Z tohoto důvodu nelze přijmout výklad, podle něhož by se pravidla §98 z. v. r. uplatnila i v případech návrhů podaných osobami, které k návrhu na zápis navrhovaných skutečností nejsou oprávněny – tedy návrhů, které mají být odmítnuty podle §86 písm. a) z. v. r.
[28] Ke stejnému závěru vede i výklad, který se podává ze vztahu §88 a §96 odst. 1 z. v. r. Podle §88 věty třetí z. v. r. počíná lhůta podle §96 z. v. r. běžet (teprve) dnem následujícím po dni, kdy bylo rejstříkovému soudu doručeno podání, jímž byly odstraněny vady návrhu nebo doplněny chybějící listiny. Přestože zákonodárce měl při formulaci §88 z. v. r. primárně na mysli listiny, jimiž se dokládají údaje, jejichž zápis je navrhován (tj. listiny, jež soud zkoumá podle §90 z. v. r.), rejstříkový soud bude shodně postupovat i tehdy, podá-li návrh na zápis do veřejného rejstříku osoba, jejíž procesní legitimace neplyne z návrhu a k němu doložených listin.
[29] Výjimkou budou jen případy, kdy absence procesní legitimace navrhovatele bude bez dalšího zřejmá. Tak tomu může být v případě dobrovolně zapisovaných tzv. jiných důležitých skutečností podle §25 odst. 1 písm. j) z. v. r. Ohledně nich totiž nikdo jiný, než zapsaná osoba, nemůže návrh podat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2020, sp. zn. 27 Cdo 3873/2019, odstavec [8]).
[30] V ostatních případech nebude moci rejstříkový soud návrh odmítnout pro nedostatek procesní legitimace dříve, než navrhovateli umožní postupem podle §88 z. v. r. procesní legitimaci doložit. Pak ovšem i na tuto situaci dopadá třetí věta §88 z. v. r. (lhůta podle §96 z. v. r. nezačne běžet dříve, než budou listiny dokládající procesní legitimaci podle §11 odst. 3 z. v. r. doloženy). Je tedy zjevné, že podá-li návrh na zápis do veřejného rejstříku osoba, jíž procesní legitimace nesvědčí (svědčit nemůže), nezačne (nikdy) běžet lhůta podle §96 z. v. r. (i kdyby ji soud vyzval, tato osoba nemůže nikdy doložit listiny, jimiž by svou legitimaci prokázala a od jejichž doložení by se běh lhůty podle §96 z. v. r. mohl spustit), a proto nemůže dojít ani k tomu, že by jejím marným uplynutím nastoupila fikce zápisu podle §98 odst. 1 z. v. r.
[31] Vyšel-li tedy odvolací soud z toho, že v projednávané věci došlo 25. 1. 2020 k marnému uplynutí lhůty pěti pracovních dnů stanovených pro rozhodnutí o návrhu nebo pro provedení zápisu (a tedy i k fikci výmazu zápisu přeměny a zápisu usnesení o předběžném opatření), a to aniž se zabýval otázkou, zda je navrhovatel osobou oprávněnou k podání návrhu, je jeho právní posouzení věci nesprávné.
c) K fikci výmazu zápisu přeměny
[32] Ve vztahu k návrhu na výmaz zápisu přeměny nemůže napadené rozhodnutí obstát i z dalšího důvodu.
[33] Zatímco obecné pravidlo vychází z toho, že rejstříkový soud provede zápis nebo rozhodne o návrhu usnesením ve lhůtě stanovené jiným zákonem, jinak nejpozději do pěti pracovních dnů (§96 odst. 1 z. v. r.), pro případ provedení zápisu, resp. rozhodnutí o návrhu na zápis přeměny právnické osoby, se soudu ukládá, aby o návrhu rozhodl bez zbytečného odkladu (§96 odst. 2 z. v. r.).
[34] S odkazem na legislativní zkratku, která zápisem rozumí i jeho změnu nebo výmaz (§2 odst. 2 z. v. r.), přitom podle Nejvyššího soudu nelze pochybovat, že se právě povinnost soudu rozhodnout bez zbytečného odkladu (ve smyslu §96 odst. 2 z. v. r.) nedotýká jen návrhů na zápis přeměny, ale i návrhů na změnu zápisu přeměny, popřípadě též návrhů na výmaz zápisu přeměny.
[35] Svým výslovným odkazem §98 z. v. r. přimyká k povinnosti rejstříkového soudu provést zápis nebo rozhodnout o návrhu na zápis ve lhůtě stanovené jiným právním předpisem, jinak nejpozději do 5 pracovních dnů, jak je vymezena v §96 odst. 1 z. v. r. Na porušení povinnosti soudu provést zápis či rozhodnout o návrhu na zápis přeměny právnické osoby (resp. změnu zápisu přeměny či výmaz zápisu přeměny) bez zbytečného odkladu (§96 odst. 2 z. v. r.) proto pravidla §98 z. v. r. nedopadají.
[36] Vyšel-li odvolací soud v projednávané věci z toho, že pokud rejstříkový soud neprovedl výmaz zápisu přeměny do pěti pracovních dnů ode dne, kdy navrhovatel uhradil soudní poplatek (16. 1. 2020), ani o návrhu v této lhůtě nerozhodl, považuje se výmaz zápisu přeměny za provedený, je jeho právní posouzení věci nesprávné i z tohoto důvodu.
d) Shrnutí
[37] Jelikož právní posouzení věci není správné a dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř. byl dovolatelkou uplatněn právem, Nejvyšší soud – aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) – zrušil usnesení odvolacího soudu (§243e odst. 1 o. s. ř.) a věc odvolacímu soudu vrátil k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta první o. s. ř.).
[38] Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem, §226 odst. 1 o. s. ř.).
[39] V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 10. 2021
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu