ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.2958.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 2958/2019-117
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Ivo Waldera v právní věci žalobce R. K. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Jiřím Miketou, advokátem, se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 1249/18, PSČ 710 00, proti žalovanému L. K., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Petrem Svatošem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Sadová 1585/7, PSČ 702 00, o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu podílu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 46 Cm 88/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 4. 2019, č. j. 8 Cmo 26/2019-82, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 19. 10. 2018, č. j. 46 Cm 88/2018-36, zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobcem smlouvu o převodu podílu o velikosti 50 % ve společnosti I. K., identifikační číslo osoby XY (dále jen „společnost“), za kupní cenu 50.000 Kč (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[2] Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 17. 4. 2019, č. j. 8 Cmo 26/2019-82, k odvolání žalobce rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[4] Napadené rozhodnutí spočívá na závěru, podle něhož společenská smlouva vylučuje převod podílu na třetí osobu a ujednání o předkupním právu obsažené ve společenské smlouvě je proto „obsoletní“.
[5] Tento závěr přitom dovolatel nenapadá; místo toho předestírá Nejvyššímu soudu tři otázky hmotného práva (ve vztahu k nimž vymezuje některý z předpokladů přípustnosti vypočtených v §237 o. s. ř.), týkající se nároků předkupníka z porušení předkupního práva.
[6] Jedním z předpokladů přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř. je skutečnost, že na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva otevírané dovoláním napadené rozhodnutí závisí, tedy, že odvolacím soudem vyřešená právní otázka je pro jeho rozhodnutí určující. Jelikož napadené rozhodnutí na řešení dovolatelem otevřených otázek nezávisí, není (nemůže být) dovolání pro jejich řešení přípustné. Zodpovězení dovolatelem předestřených otázek by totiž nemohlo vést ke kasaci napadeného rozhodnutí, a nemohlo by se tak projevit v poměrech dovolatele založených napadeným rozhodnutím.
[7] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 28. 1. 2021
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu