ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.2969.2021.1
sp. zn. 27 Cdo 2969/2021-645
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce Sebeobrana akcionářů - organizační jednotka Dřevostroj Čkyně , se sídlem v Brně, Bratislavská 212/29, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 72056240, zastoupeného Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, proti žalovaným 1) J. P. , narozené XY, bytem XY, 2) V. P. , narozenému XY, bytem XY, 3) E. K. , narozené XY, bytem XY, 4) P. T. , narozenému XY, bytem XY, 5) M. M. , narozenému XY, bytem XY, 6) V. Ch. , narozenému XY, bytem XY, 7) R. Š. , narozenému XY, bytem XY, 8) J. F. , narozenému XY, bytem XY, 9) J. R. , narozenému XY, bytem XY, 10) D. H. , narozené XY, bytem XY, ad 1) až 5) a ad 7) až 10) zastoupeným JUDr. Danem Dvořáčkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Opletalova 1284/37, PSČ 110 00, a 11) Dřevostroj Čkyně, a. s. , se sídlem ve Čkyni, Spůle 25, PSČ 384 81, identifikační číslo osoby 45021112, zastoupené JUDr. Milanem Vašíčkem, MBA, advokátem, se sídlem v Brně, Dominikánské náměstí 656/2, PSČ 602 00, o zaplacení 6.334.200 Kč, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 2659/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 2. 2021, č. j. 6 Cmo 174/2020-600, takto:
Návrh žalobce na odklad vykonatelnosti a právní moci rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 2. 2021, č. j. 6 Cmo 174/2020-600, se zamítá .
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 22. 1. 2020, č. j. 13 Cm 2659/2009-563, Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalovaných domáhal zaplacení 6.334.200 Kč (výrok I.), uložil žalobci zaplatit žalovaným ad 1) až 5) a ad 8) až 10) na náhradě nákladů řízení 587.580,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich zástupce (výrok II.), uložil žalobci zaplatit jedenácté žalované na náhradě nákladů řízení 213.447,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce (výrok III.), a rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a šestým a sedmým žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).
[2] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok), uložil žalobci zaplatit žalovaným ad 1) až 5) a ad 7) až 10) na náhradě nákladů odvolacího řízení 296.512,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich zástupce (druhý výrok), uložil žalobci zaplatit jedenácté žalované na náhradě nákladů řízení 86.061,82 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce (třetí výrok), a rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a šestým žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (čtvrtý výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, ve kterém požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudky odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[4] V rámci podaného dovolání dovolatel navrhl také odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí. Svůj návrh dovolatel zdůvodňuje tím, že mu výkonem napadeného rozhodnutí hrozí „závažná újma a je závažně ohrožen ve svých právech“.
[5] Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
[6] Podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání podle §237 přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.
[7] V usnesení ze dne 27. 2. 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněném pod číslem 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož právní moc nebo vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu lze odložit (za podmínek uvedených v §243 o. s. ř.) jen ve vazbě na ty výroky napadeného rozhodnutí, proti nimž dovolání je (může být) přípustné (subjektivně i objektivně). Srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněné pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016.
[8] Tato podmínka v rozsahu, v němž dovolatel navrhuje odklad vykonatelnosti a právní moci části prvního výroku napadeného rozhodnutí, jíž odvolací soud potvrdil výroky II. a III. rozsudku soudu prvního stupně (kterými soud uložil žalovaným zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení), a druhého a třetího výroku napadeného rozhodnutí, jimiž odvolací soud uložil žalobci zaplatit žalovaným náhradu nákladů odvolacího řízení, není splněna, neboť přípustnost dovolání (podle §237 o. s. ř.) proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení vylučuje ustanovení §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
[9] V R 144/2018 Nejvyšší soud vysvětlil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti [například proto, že jde o rozhodnutí, které není podkladem pro soudní výkon (exekučním titulem)].
[10] Jelikož rozhodnutí obsažená ve zbývající části výroku napadeného rozhodnutí, tj. v té části prvního výroku, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a IV., a ve čtvrtém výroku, nejsou (nemohou být) exekučním titulem, Nejvyšší soud o odkladu vykonatelnosti ve vztahu k nim neuvažoval.
[11] V tomto rozsahu nemohou být splněny ani podmínky pro odložení právní moci, neboť rozhodnutí, kterými odvolací soud potvrdil výrok o zamítnutí žaloby, potvrdil výrok, jímž soud prvního stupně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, či kterým sám takto (ve vztahu k nákladům odvolacího řízení) rozhodl, nejsou s to ohrozit dovolatele v jeho právech.
[12] Nejvyšší soud proto návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 12. 2021
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu