ECLI:CZ:NS:2021:27.CDO.3334.2019.1
sp. zn. 27 Cdo 3334/2019-284
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Ivo Waldera a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobce Stavebního bytového družstva pracovníků energetiky a dopravy , se sídlem v Praze 7, Tusarova 1234/30, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 00032824, zastoupeného Mgr. Monikou Landovou, advokátkou, se sídlem v Praze 3, Bořivojova 1252/4, PSČ 130 00, proti žalovanému F. V. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Alenou Dvořáčkovou, advokátkou, se sídlem v Praze, Markušova 1631/1, PSČ 149 00, o určení výše nájemného v bytové jednotce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 15 C 280/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2019, č. j. 23 Co 64/2019-235, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení 2.800 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho právní zástupkyně.
Odůvodnění:
[1] Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 12. 11. 2018, č. j. 15 C 280/2017-195, zamítl žalobu na určení, že výše nájemného bytové jednotky – bytu č. 1155/21, nacházejícího se v 4. NP domu č. p. XY na ulici XY, KÚ XY (dále jen „byt“), s účinností od 1. 2. 2016 činí částku 12.000 Kč měsíčně (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[4] Nejvyšší soud předesílá, že podle skutkových zjištění soudů se žalovaný stal členem družstva dne 10. 10. 2001 a nájemní smlouvu k předmětnému bytu uzavřel dne 17. 5. 2006, proto otázku, zda předmětný byt je bytem družstevním, je nutno posoudit [za použití §775 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)] podle tehdy účinného zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku.
[5] Závěr odvolacího soudu, že předmětný byt je bytem družstevním, je plně v souladu se závěrem formulovaným v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 21 Cdo 327/99, uveřejněném pod číslem 12/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle kterého družstevním bytem se rozumí byt, který družstvo pronajímá nebo jiným způsobem dává do užívání svým členům. Bytovým družstvem je přitom každé družstvo, které zajišťuje bytové potřeby svých členů, a to zejména tím, že svým členům pronajímá nebo jiným způsobem dává do užívání byty nebo jiné místnosti, nebytové prostory.
[6] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 23. 3. 2021
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu