ECLI:CZ:NS:2021:28.CDO.1689.2021.1
sp. zn. 28 Cdo 1689/2021-416
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobců a) J. K. , narozeného XY, a b) J. K. , narozené XY obou bytem ve XY, zastoupených JUDr. Vojtěchem Veverkou, advokátem se sídlem v Kladně, Hajnova 40, proti žalovaným 1) O. Č. , narozenému XY 1, a 2) D. Č. S. , narozené XY, obou bytem ve XY, zastoupených Mgr. Zdeňkem Havlem, advokátem se sídlem ve Strančicích, Rudé armády 407, o zaplacení částky 47 168 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 21 C 25/2017, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2020, č. j. 23 Co 198/2020-391, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
(dle §243f odst. 3 o. s. ř.) :
Rozsudkem ze dne 5. 3. 2020, č. j. 21 C 25/2017-350, Okresní soud v Kladně uložil žalovaným zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 26.740 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I), co do částky 20.428 Kč s požadovanými úroky z prodlení žalobu zamítl (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III – V).
K odvolání všech účastníků Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. 11. 2020, č. j. 23 Co 198/2020-391, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II).
Proti rozsudku odvolacího soudu – v rozsahu výroku pod bodem I, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o zamítnutí žaloby co do částky 20 428 Kč s příslušenstvím, jakož i v akcesorickém výroku o nákladech řízení – podali dovolání žalobci.
V dovolacím řízení bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první, čl. II bod 2
zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony); dále i jen „o. s. ř.“.
Dovolání není přípustné, neboť směřuje proti rozsudku, vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, přičemž nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o vztah pracovněprávní; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (srov. §238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).
Proti rozhodnutí v části týkající se výroku o nákladech řízení je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
Přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
K dovolací argumentaci (kritizující postup soudu v odvolacím řízení) sluší se snad připomenout, že ke zmatečnostem (§229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a/ a b/ a §229 odst. 3 o. s. ř.), jakož i jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlíží (jen) tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. §242 odst. 3 věty druhé o. s. ř.). Na řešení dovolatelem současně vymezené otázky (týkající se rozsahu přezkumné činnosti soudu v odvolacím řízení) pak rozhodnutí odvolacího soudu (o zamítnutí žaloby co do částky 20 000 Kč, jež dovolatel napadá dovoláním) ani nezávisí (uzavírá-li zde odvolací soud, že důvodem pro zamítnutí žaloby v uvedeném rozsahu bylo zjištění soudu o jiné výši hladiny obvyklého nájemného za užívání pozemku, nikoliv rozhodnutí o navrhované – soudem nepřipuštěné – změně žaloby).
Proto Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (srov. §243a odst. 1 větu první o. s. ř.), nepřípustné dovolání odmítl (srov. §243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 6. 2021
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu