ECLI:CZ:NS:2021:28.CDO.2553.2021.1
sp. zn. 28 Cdo 2553/2021-359
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobkyně K. M., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Josefem Kešnerem, advokátem se sídlem v Praze 9, Litoměřická 839/15, proti žalovanému J. S., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem se sídlem v Brně, tř. Kpt. Jaroše 1844/28, o zaplacení částky 510.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 273 C 104/2014, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. ledna 2020, č. j. 37 Co 67/2019-233, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 12. listopadu 2018, č. j. 273 C 104/2014-192, ve znění doplňujícího rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 14. prosince 2018, č. j. 273 C 104/2017-197, takto:
Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. ledna 2020, č. j. 37 Co 67/2019-233, se zamítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně výrokem I. rozsudku ze dne 14. 1. 2020, č. j. 37 Co 67/2019-233, rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 12. 11. 2018, č. j. 273 C 104/2014-192, ve znění doplňujícího rozsudku téhož soudu ze dne 14. 12. 2018, č. j. 273 C 104/2014-197 [jimiž bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 510.000 Kč s příslušenstvím (výrok I.), a na náhradě nákladů řízení částku 98.431 Kč k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.) a dále o jeho povinnosti zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 25.500 Kč (výrok III.)] potvrdil a rozhodl, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v částce 21.280 Kč k rukám jejího zástupce (výrok II.).
Rozsudek odvolacího soudu napadl v celém rozsahu žalovaný dovoláním z důvodu nesprávného právního posouzení věci, jež má za přípustné dle §237 o. s. ř. k řešení otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a aby odložil vykonatelnost rozsudků soudů obou stupňů, neboť má za to, že „pokud by žalobkyni zaplatil částky přiznané jí těmito rozsudky a byl následně v tomto řízení úspěšný, nebude moci reálně získat zpět bezdůvodné obohacení nabyté tímto způsobem žalobkyní“, že žalovaná částka je „poměrně značně vysoká a že proti žalobkyni je vedena řada exekučních řízení, pročež je jakékoliv vymožení dalších pohledávek za žalobkyní prakticky vyloučené“.
Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodu 3/, neboť z obsahu dovolání se nepodává reálná hrozba závažné újmy dovolatele, k níž by mělo dojít zaplacením přisouzených částek.
Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatel hrozbu závažné újmy jeho osobě v návrhu netvrdil, přičemž neuvedl ani své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v důsledku výkonu rozhodnutí (exekuce). Majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu, v němž jsou sice založeny doklady, jimiž žalovaný odůvodňoval návrh na osvobození od soudních poplatků ze dne 3. 6. 2020 (a o němž bylo rozhodnuto tak, že se mu osvobození od soudních poplatků nepřiznává), z těch se však věrohodně nepodává, jaké jsou skutečné příjmy žalovaného.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. 11. 2021
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu