ECLI:CZ:NS:2021:28.CDO.3341.2021.1
sp. zn. 28 Cdo 3341/2021-531
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobkyně M. V. , narozené dne XY, bytem XY, adresa pro doručování: XY, zastoupené JUDr. Martinem Purkytem, advokátem se sídlem v Praze 5, náměstí 14. října 496/13, proti žalované České republice - Státnímu pozemkovému úřadu , se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, IČO 01312774, zastoupené JUDr. Radkem Jonášem, advokátem se sídlem v Praze 10-Vršovicích, U Roháčových kasáren 1555/10, o nahrazení projevu vůle žalované k převodu náhradních pozemků, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 10 C 116/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. srpna 2021, č. j. 57 Co 78/2020-481, takto:
Právní moc rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. srpna 2021, č. j. 57 Co 78/2020-481, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 16. 8. 2021, č. j. 57 Co 78/2020-481, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 15. 4. 2021, č. j. 10 C 116/2016-425, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 14. 5. 2021, č. j. 10 C 116/2016-441, a opravného usnesení ze dne 20. 10. 2021, č. j. 10 C 116/2016-513 [jehož výrokem I. byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu (v tam specifikovaném znění) o bezúplatném převodu pozemku parc. č. XY v k. ú. XY, zapsaného v katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště XY, na LV č. XY, části pozemku parc. č. XY v k. ú. XY označené v geometrickém plánu č. 1914-297/2017, schváleném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště XY, dne 12. 10. 2017, jako pozemek parc. č. XY, dvěma částem pozemků parc. č. XY v k. ú. XY označeným totožným geometrickým plánem a schváleným stejným katastrálním úřadem jako pozemky parc. č. XY a XY, části pozemku parc. č. XY v k. ú. XY označeným totožným geometrickým plánem a schváleným stejným katastrálním úřadem jako pozemek parc. č. XY, části pozemku parc. č. XY v k. ú. XY označeným totožným geometrickým plánem a schváleným stejným katastrálním úřadem, jako pozemek parc. č. XY a pozemků parc. č. XY, č. XY, č. XY a č. XY v k. ú. XY, všech zapsaných v katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště XY, na LV č. XY, podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), a jímž dále rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 224.639 Kč k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.) a že Česká republika - Okresní soud v Opavě nemá vůči účastníkům právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.)]; dále rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 26.376 Kč „advokátu žalobkyně“ (výrok II.).
Rozsudek odvolacího soudu napadla dovoláním žalovaná z důvodu nesprávného právního posouzení věci, jehož přípustnost ve smyslu §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), spatřuje v řešení otázek hmotného práva, a to 1) otázky vhodnosti pozemku, jenž oprávněná osoba nárokuje k převodu jako náhradní pozemek za pozemek nevydaný, a dále 2) otázky, zda soudy v řízení o nahrazení projevu vůle povinné osoby k bezúplatnému převodu náhradního pozemku na oprávněnou osobu podle zákona o půdě současně mají pravomoc rozhodnout o dělení pozemku, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, resp. Ústavního soudu. Dovolatelka poukazujíc na ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu především namítá, že označené pozemky, ohledně nichž bylo žalobě rozsudky soudů obou stupňů vyhověno, nejsou k převodu vhodné a že by mohly vzniknout problémy při hospodaření s nimi, neboť na nich hospodaří XY, příspěvková organizace, a jde o pozemky nezbytně nutné pro zajištění praktické výuky, takže by měl být veřejný zájem na zachování dosavadních vlastnických vztahů (existence veřejného vlastnictví pozemků usnadňující budoucí zachování využití pro školní výuku). Pokud pak jde o druhou otázku, dovolatelka vytýká odvolacímu soudu, že nevzal v potaz její námitku opřenou o nález Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2021, sp. zn. III. ÚS 3804/19, že na žalobkyni nelze převést pozemky oddělené geometrickým plánem, aniž by před tím proběhlo řízení před stavebním úřadem.
Podle §243 písm. b) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) shledal, že v posuzované věci jsou předpoklady, za nichž lze odložit právní moc napadeného rozhodnutí, splněny.
Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu, jímž se odvolací řízení končí, bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení), zastoupenou advokátem, ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§241a odst. 2 o. s. ř.). Pro podané dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočteny v §238 o. s. ř., a nelze zcela vyloučit, že dovolání k řešení otázky ad 1) může být dle §237 o. s. ř. přípustné.
Dovolací soud v poměrech projednávané věci z hlediska otázky vhodnosti žalobkyní nárokovaných pozemků jakožto pozemků náhradních dále přihlédl k tomu, že případná dispozice s nimi by mohla mít za následek závažné ohrožení práv žalované. Právní vztahy týkající se těchto nemovitých věcí by měly zůstat i vzhledem k principu materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí nezměněny (ohledně některých pozemků převedených žalobkyni jako náhradních již probíhá u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště XY, v kladové řízení pod sp. zn. V-12666/2021). Zároveň platí, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé), že právní moc rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 8. 2021, č. j. 57 Co 78/2020-481, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném žalovanou [§243 písm. b) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 11. 2021
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu