ECLI:CZ:NS:2021:28.CDO.3576.2020.1
sp. zn. 28 Cdo 3576/2020
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobkyně Městské části Praha - Křeslice, se sídlem v Praze 10, Štychova 2, IČO 00538400, zastoupené JUDr. Petrem Chárou, advokátem se sídlem v Praze 7, Ortenovo náměstí 6, proti žalovaným 1) M. Č. , narozenému dne XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Alžbětou Schirlovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Francouzská 229/16, a 2) České republice - Státnímu pozemkovému úřadu , se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, IČO 01312774, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, IČO 69797111, za účasti hlavního města Prahy, se sídlem Magistrátu hl. m. Prahy, v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, IČO 00064581, jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně, zastoupeného JUDr. Jiřím Brožem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 10, Dykova 17, o určení vlastnického práva a o uložení povinnosti učinit výzvu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 7 C 213/2006, o návrhu žalovaného 1) a žalované 2) na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. listopadu 2015, č. j. 30 Co 285/2015-552, takto:
I. Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. listopadu 2015, č. j. 30 Co 285/2015-552, v části výroku II., jíž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. ledna 2015, č. j. 7 C 213/2006-484, ve výroku II. ve vztahu k žalované 2), a v závislých výrocích III., IV., V. a VI. o nákladech řízení před soudy obou stupňů se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovoláních podaných v této věci.
II. Návrh žalovaného 1) na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. listopadu 2015, č. j. 30 Co 285/2015-552, v části výroku II., jíž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. ledna 2015, č. j. 7 C 213/2006-484, ve výroku II., se zamítá .
III. Návrhy žalovaného 1) a žalované 2) na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu v části výroku II., jíž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I., se zamítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 30. 1. 2015, č. j. 7 C 213/2006-484, určil, že Česká republika je vlastníkem pozemku parc. XY o celkové výměře 198.632 m 2 , zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště XY, na LV XY, pro katastrální území XY, „se správou citovaného pozemku Česká republika - Státní pozemkový úřad, IČ 01312774“ (výrok I.), žalované 2) uložil povinnost do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku vyzvat všechny zájemce o koupi pozemku parc. XY o celkové výměře 198.632 m 2 , zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště XY, na LV XY, pro katastrální území XY, „se správou citovaného pozemku Česká republika - Státní pozemkový úřad, IČ 01312774“, kteří splnili podmínky účasti v řízení o prodeji uvedeného pozemku na základě zveřejnění nabídky pozemků určených k převodu podle zákona č. 95/1999 Sb., uveřejněné žalovanou 2) v okrese Praha město v době od 24. 2. 2003 do 24. 5. 2003, aby ve smyslu §7 odst. 4 zákona č. 95/1999 Sb., ve znění účinném k 25. 5. 2003, do 30 dnů od učinění výzvy nabídli kupní cenu uvedeného pozemku - tj. pozemku parc. XY o celkové výměře 198.632 m 2 , zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště XY, na LV XY, pro katastrální území XY, „se správou citovaného pozemku Česká republika - Státní pozemkový úřad, IČ 01312774“ (výrok II.), žalovanému 1) uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 236.209,75 Kč k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.), žalované 2) uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 236.209,75 Kč k rukám zástupce žalobkyně (výrok IV.), žalovanému 1) uložil povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 131.151,90 Kč k rukám jeho zástupce (výrok V.) a žalované 2) uložil povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 131.151,90 Kč k rukám jeho zástupce (výrok VI.).
K odvolání žalovaných 1) a 2) Městský soud v Praze výrokem I. rozsudku ze dne 3. 11. 2015, č. j. 30 Co 285/2015-552, odmítl odvolání žalovaného 1) proti výroku II. rozsudku soudu prvního stupně (výrok I.), výrokem II. jej ve výroku I. ve vztahu k oběma žalovaným a ve výroku II. ve vztahu k žalované 2) potvrdil (výrok II.), ve výrocích III. a IV. jej změnil jen tak, že výše nákladů každého ze žalovaných činí 201.747 Kč, jinak jej v těchto výrocích potvrdil (výrok III.), ve výrocích V. a VI. jej změnil jen tak, že výše nákladů každého ze žalovaných činí 120.685,50 Kč, jinak jej v těchto výrocích potvrdil (výrok IV.); dále rozhodl, že žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení každý 21.054 Kč k rukám jejího zástupce (výrok V.) a že žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalobkyně na nákladech odvolacího řízení každý 21.054 Kč k rukám jeho zástupce (výrok VI.).
Poté, co proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní 1) a 2) samostatná dovolání, v nichž oba současně navrhli, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí, soud prvního stupně usnesením ze dne 3. 10. 2016, č. j. 7 C 213/2006-612, řízení podle §140a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, přerušil, neboť zjistil, že na majetek žalovaného 1) byl prohlášen konkurs. Podáním ze dne 24. 2. 2020 žalovaná 2) navrhla, aby v řízení bylo pokračováno, jelikož důvod přerušení řízení odpadl, neboť usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2019, č. j. MSPH 99 INS 37842/2013-B-291, byl konkurz na majetek žalovaného 1) zrušen. Spis Obvodního soudu pro Prahu 10 vedený pod sp. zn. 7 C 213/2006 byl Nejvyššímu soudu předložen k rozhodnutí o dovoláních žalovaného 1) a žalované 2) dne 26. 11. 2020.
Žalovaný 1) návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu odůvodnil tím, že „případným výkonem rozhodnutí, dokončením veřejné nabídky po 13 letech od jejího vyhlášení“ mu bude „jako vlastníku předmětného pozemku, který s určitým přerušením s ním disponoval (zřízeno zástavní právo), jakož i potencionálním účastníkům nabídkového řízení nedisponujícími po 13 letech restitučními nároky, způsobena újma“.
Žalovaná 2) návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu odůvodnila tím, že „případným výkonem rozhodnutí - dokončením veřejné nabídky po 13 letech od jejího vyhlášení bude způsobena újma účastníkům veřejné nabídky, kteří již dnes, po 13 letech, nedisponují restitučními nároky, s nimiž se před lety do veřejné nabídky přihlásili a prakticky nemají možnost nabízený pozemek do vlastnictví získat, potažmo z tohoto důvodu bude způsobena újma žalované“.
Oba žalovaní uplatňují konkrétní hlediska přípustnosti dovolání ve smyslu §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), přičemž s poukazem na ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu namítají, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, dospěl-li k závěru, že žalobkyně je v daném sporu aktivně věcně legitimována, ačkoliv v době podání žaloby nebyla jako postupník nositelkou restitučního nároku na převod náhradního pozemku podle zákona o půdě, dále, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že její nárok je nepromlčitelný a že v dané věci se jedná o tzv. rozpracovaný případ, když nabídkové řízení podle §7 (již zrušeného) zákona č. 95/1999 Sb. nebylo ukončeno do 5. 8. 2003, přestože předmětný pozemek Pozemkový fond ČR prodal žalovanému 1) kupní smlouvu ze dne 24. 7. 2003. Žalovaný 1) dále namítá nesprávnost závěru odvolacího soudu o neuplatnění tzv. restituční tečky ohledně nároků žalobkyně, jakožto postupníka, o jejímu veřejném zájmu, nepřezkoumatelnost rozsudku soudu prvního stupně a překvapivost rozhodnutí odvolacího soudu. Žalovaná 2) dále namítá nesprávnost závěru odvolacího soudu o rozporu jí vznesené námitky promlčení s dobrými mravy a o neplatnosti dohody o odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalobkyní a postupitelem M. J. ze dne 17. 10. 2003.
Podle §243 písm. a) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Obě dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu byla podána oprávněnými osobami (účastníky řízení), ve lhůtě podle §240 odst. 1 o. s. ř. a obsahují zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§241a odst. 2 o. s. ř.), přičemž žalovaný 1) je zastoupen advokátkou (§241 odst. 1 o. s. ř.) a za žalovanou 2) jedná pověřená zaměstnankyně, která má právnické vzdělání (§241 odst. 2 o. s. ř.). Pro obě podaná dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočteny v §238 o. s. ř., a nelze tak zcela vyloučit, že dovolání mohou být - za splnění některého z předpokladů uvedených v §237 o. s. ř. - přípustná.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) shledal, že v dané věci jsou splněny předpoklady, za nichž lze odložit vykonatelnost napadeného rozsudku odvolacího soudu v části výroku II., jíž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. ve vztahu k žalované 2), a (i bez návrhu) v závislých výrocích o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve vztahu k žalovaným 1) a 2).
Podle napadeného pravomocného rozsudku odvolacího soudu - poté, kdy žalovaná 2) byla zapsána jako vlastnice předmětného pozemku v katastru nemovitostí a kdy jí již uplynula (pariční) lhůta ke splnění povinnosti učinit výzvu, tak jak bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku soudu prvního stupně, který odvolací soud částí výroku II. potvrdil - je možno nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci, přičemž neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by žalované 2) hrozila - s ohledem na její námitky v dovolání (které uplatňovala již v řízení před soudy obou stupňů) - závažná újma na jejích právech.
Vzhledem k akcesorické povaze výroků rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výroky III., IV., V. a VI.) byla odložena i jejich vykonatelnost. Závažnost újmy, která žalovaným 1) a 2) hrozí na jejich právech neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí , se přitom poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinných [(žalovaných 1) a 2)]. V projednávané věci je, s ohledem na výši náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů, zřejmé, že bude-li podle dovoláním napadeného rozhodnutí zahájena exekuce, žalovaným 1) a 2) hrozí závažná újma na jejich právech, neboť zpětné vymáhání takových částek (pro případ jejich úspěchu v dovolacím řízení) je způsobilé významně zasáhnout do jejich poměrů.
Odklad vykonatelnosti označených výroků rozhodnutí odvolacího soudu se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení, resp. vedlejšího účastníka na straně žalobkyně (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, a ze dne 19. 7. 2019, sp. zn. 28 Cdo 1311/2019).
Návrhy žalovaného 1) a žalované 2) na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu v části výroku II., kterou byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I., jímž bylo určeno vlastnictví žalované 2) k předmětnému pozemku, Nejvyšší soud zamítl, neboť tato část výroku rozsudku odvolacího soudu ve spojení s výrokem I. rozsudku soudu prvního stupně se nevykonává.
Návrh žalovaného 1) na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu v části výroku II., jíž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. ve vztahu k žalované 2), Nejvyšší soud taktéž zamítl, neboť touto částí výroku nebyla žalovanému 1) uložena žádná vynutitelná povinnost.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 2. 2021
JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu