ECLI:CZ:NS:2021:29.CDO.1194.2021.1
sp. zn. 29 Cdo 1194/2021-184
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně J. S. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Janem Šafránkem, advokátem, se sídlem v Praze, Truhlářská 1108/3, PSČ 110 00, proti žalovaným 1/ JUDr. Danielu Kaplanovi, LL.M. , se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 1597/19, PSČ 110 00, jako insolvenčnímu správci dlužnice O. T., narozené XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Václavem Mlnáříkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 1597/19, PSČ 110 00, a 2/ VitalSign, s. r. o. , se sídlem v Praze 3, Hájkova 1622/12, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 28945824, o převod spoluvlastnických podílů a o určení zániku kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 9 C 118/2019, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. ledna 2021, č. j. 24 Co 207/2020-163, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. ledna 2021, č. j. 24 Co 207/2020-163, se zamítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 9. června 2020, č. j. 9 C 118/2019-89 , Okresní soud v Nymburce:
[1] Zamítl žalobu, jíž se žalobkyně (J. S.) domáhala po druhém žalovaném (VitalSign, s. r. o.) převedení spoluvlastnických podílů o velikosti 1/4 a 1/8 na specifikovaných nemovitostech za částku 210 000 Kč, z důvodu porušení jejího předkupního práva (bod I. výroku).
[2] Zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení, že kupní smlouva uzavřená dne 22. listopadu 2018 mezi prvním žalovaným ( JUDr. Danielem Kaplanem, LL.M., jako insolvenčním správcem dlužnice O. T.) a druhým žalovaným, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva ke spoluvlastnickým podílům uvedeným v bodě I. výroku, zaniká a nemá právní následky (bod II. výroku).
[3] Uložil žalobkyni zaplatit prvnímu žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 22 844,80 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho právního zástupce (bod III. výroku).
[4] Uložil žalobkyni zaplatit druhému žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 22 844,80 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho právního zástupce (bod IV. výroku)
2. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem:
[1] Rozsudek soudu prvního stupně v bodě IV. výroku změnil tak, že náhrada nákladů řízení je splatná k rukám druhého žalovaného (první výrok).
[2] Ve zbylém rozsahu rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (druhý výrok).
[3] Uložil žalobkyni zaplatit prvnímu žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 22 844,80 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho právního zástupce (třetí výrok).
[4] Uložil žalobkyni zaplatit druhému žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 9 440 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (čtvrtý výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Současně dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Tento návrh odůvodnila tak, že neprodleným výkonem rozhodnutí odvolacího soudu jí hrozí závažná újma, když se nachází v tíživé životní situaci (jejíž popis učinila přílohou dovolání).
4. S přihlédnutím k době vydání dovoláním napadeného rozsudku (7. ledna 2021) je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí) rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
5. Podle §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
6. Vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu lze odložit (za podmínek uvedených v §243 o. s. ř.) jen ve vazbě na ty výroky napadeného rozhodnutí, proti nimž dovolání je (může být) přípustné (subjektivně i objektivně). Srov. shodně např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněného pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (jehož závěrů se R 144/2018 výslovně dovolává), jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněného pod číslem 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 78/2020“). Tato podmínka pak není splněna ve vztahu k té části dovolání, kterou dovolatelka napadá rozhodnutí odvolacího soudu v nákladových výrocích [v prvním výroku rozsudku odvolacího soudu (o změně platebního místa), dále v té části druhého výroku, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodě III. výroku a ve zbylé části bodu IV. výroku (o nákladech řízení před soudem prvního stupně), jakož i ve třetím a čtvrtém výroku rozsudku odvolacího soudu (o nákladech odvolacího řízení)]. Potud totiž přípustnost dovolání (podle §237 o. s. ř., jež jediné přichází v úvahu) vylučuje ustanovení §238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.
7. Jedním z předpokladů, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (viz opět R 144/2018 a R 78/2020), je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci. Z tohoto pohledu u té části druhého výroku napadeného rozhodnutí, jíž odvolací soud potvrdil body I. a II. výroku rozsudku soudu prvního stupně (ve věci samé), nepřichází v úvahu výkon rozhodnutí nebo exekuce, a tudíž ani odklad vykonatelnosti.
8. Jelikož důvod odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí neshledal Nejvyšší soud ve vztahu k žádnému z dovoláním napadených výroků, zamítl návrh dovolatelky jako celek.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 7. 2021
JUDr. Helena Myšková
předsedkyně senátu