ECLI:CZ:NS:2021:29.CDO.1454.2020.1
sp. zn. 29 Cdo 1454/2020-188
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce Z. K. n. O. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného JUDr. Vojtěškou Burešovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Jedovnická 2346/8, PSČ 628 00, proti žalovanému D. T. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Danielem Bartošem, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem, Bílinská 1147/1, PSČ 400 01, o zaplacení částky 4 914 320 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 33 Cm 47/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2019, č. j. 4 Cmo 126/2019-163, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2019, č. j. 4 Cmo 126/2019-163, se zamítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 18. října 2018, č. j. 33 Cm 47/2014-96, Krajský soud v Ústí nad Labem:
[1] Uložil žalovanému ( D. T.) zaplatit žalobci ( Z. K. n. O.) částku 4 914 320 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 3. června 2014 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (bod I. výroku).
[2] Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 482 716 Kč (bod II. výroku).
2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem:
[1] Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části bodu I. výroku, jíž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 4 914 320 Kč, a dále v bodu II. výroku (první výrok).
[2] Změnil rozsudek soudu prvního stupně v části bodu I. výroku ohledně úroku z prodlení tak, že se žaloba zamítá (druhý výrok).
[3] Uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 71 527,90 Kč (třetí výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu (podle obsahu dovolání proti prvnímu a třetímu výroku) podal žalovaný dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k novému projednání, případně aby zrušil i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání nebo „sám“ žalobu v celém rozsahu zamítl. Dovolatel současně navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí. Tento návrh odůvodnil tím, že „okamžitým“ výkonem napadeného rozhodnutí by došlo „u dovolatele k zásadní újmě“.
4. Žalobce navrhl, aby návrhu na odklad vykonatelnosti nebylo vyhověno.
5. S přihlédnutím k době vydání dovoláním napadeného rozsudku (5. listopadu 2019) je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí) rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
6. Podle ustanovení §243 písm. a/ o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
7. Vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu lze odložit (za podmínek uvedených v §243 o. s. ř.) jen ve vazbě na ty výroky napadeného rozhodnutí, proti nimž dovolání je (může být) přípustné (subjektivně i objektivně). Srov. shodně např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněného pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (jehož závěrů se R 144/2018 výslovně dovolává). Tato podmínka pak není splněna ve vztahu k té části dovolání, kterou dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu v té části prvního výroku, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodu II. výroku o nákladech řízení, jakož i ve vztahu k té části dovolání, kterou dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu ve třetím výroku (o nákladech odvolacího řízení). Potud totiž přípustnost dovolání (podle ustanovení §237 o. s. ř., jež jediné přichází v úvahu) vylučuje ustanovení §238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.
8. Zbývá tedy určit, zda je důvod odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části prvního výroku napadeného rozhodnutí, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodu I. výroku ohledně zaplacení částky 4 914 320 Kč.
9. Dovolatel ve své žádosti o odklad vykonatelnosti pouze uvádí, že by mu okamžitým výkonem napadeného rozhodnutí byla způsobena zásadní újma. O tom, jak „závažně“ se vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem „neprodleným“ výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit v jeho vlastních majetkových poměrech (coby osoby povinné), však netvrdí ničeho. Přitom závažnost újmy, která ve smyslu §243 písm. a/ o. s. ř. dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). Srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněné pod číslem 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
10. Jelikož důvod odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí neshledal Nejvyšší soud ve vztahu k žádnému z dovoláním napadených výroků, zamítl dovolatelův návrh jako celek.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 3. 2021
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu