ECLI:CZ:NS:2021:29.CDO.2073.2021.1
sp. zn. 29 Cdo 2073/2021-61
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Rostislava Krhuta v konkursní věci úpadce J. K. , narozeného XY, bytem XY, vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, o žalobě pro zmatečnost podané úpadcem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. července 2014, č. j. 4 Co 94/2014-150, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 21 Cm 2/2016, o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. prosince 2018, č. j. 11 Cmo 7/2018-46, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 4. října 2000, č. j. 52 K 92/97-941, Městský soud v Praze (dále jen „konkursní soud“) zprostil Ing. Miroslava Štveráka funkce správce konkursní podstaty, novou správkyní konkursní podstaty ustavil JUDr. Jaroslavu Šafránkovou a dosavadnímu správci konkursní podstaty uložil předat funkci nové správkyni do 15 dnů od doručení usnesení.
2. Odvolání společnosti L U P E M I, s. r. o., (dále jen „společnost L“), proti usnesení konkursního soudu ze dne 4. října 2000 odmítl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 29. července 2010, 1 Ko 34/2010-6194, jako podané osobou neoprávněnou.
3. Společnost L podala proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. července 2010 žalobu pro zmatečnost, kterou konkursní soud zamítl usnesením ze dne 28. srpna 2012, č. j. 1 Cm 48/2010-92.
4. Proti usnesení konkursního soudu z 28. srpna 2012 podal odvolání úpadce a společnost L. Následně požádal úpadce o osvobození od soudního poplatku za podané odvolání a ustanovení právního zástupce.
5. Usnesením ze dne 17. září 2013, č. j. 1 Cm 48/2010-123, konkursní soud osvobození od soudních poplatků úpadci nepřiznal a návrh na ustanovení advokáta zamítl. Odvolání úpadce Vrchní soud v Praze odmítl usnesením ze dne 14. července 2014, č. j. 4 Co 94/2014-150.
6. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. července 2014 podal úpadce žalobu pro zmatečnost.
7. Řízení o této žalobě konkursní soud usnesením ze dne 26. ledna 2016, č. j. 1 Cm 48/2010-166, vyloučil k samostatnému řízení; věc je vedena pod sp. zn. 21 Cm 2/2016.
8. Usnesením ze dne 8. ledna 2018, č. j. 21 Cm 2/2016-39, konkursní soud zamítl úpadcem vznesenou námitku místní nepříslušnosti.
9. K odvolání úpadce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13. prosince 2018, č. j. 11 Cmo 7/2018-46, usnesení konkursního soudu ze dne 8. ledna 2018 potvrdil.
10. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. prosince 2018 podal úpadce dovolání, které Nejvyšší soud podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), odmítl jako nepřípustné.
11. Učinil tak proto, že dovolání proti usnesení, kterým odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně zamítl námitku místní nepříslušnosti, není přípustné podle žádného ustanovení občanského soudního řádu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. září 2010, sp. zn. 23 Cdo 2095/2009).
12. Navíc nelze přehlédnout, že usnesením ze dne 5. listopadu 2020, č. j. 21 Cm 2/2016-48, konkursní soud řízení o žalobě pro zmatečnost podané proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. července 2014 zastavil, což k odvolání úpadce potvrdil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 9. února 2021, č. j. 11 Cmo 3/2021-54. Z uvedeného plyne, že i v případě přípustného (a důvodného) dovolání by výsledek tohoto dovolacího řízení nemohl ovlivnit výsledek pravomocně skončeného řízení o žalobě pro zmatečnost.
13. Absence výroku o náhradě nákladů řízení je odůvodněna tím, že žaloba pro zmatečnost byla podána proti rozhodnutí vydanému v řízení o žalobě pro zmatečnost proti rozhodnutí vydanému v konkursním řízení (proti usnesení, kterým bylo odmítnuto odvolání proti usnesení o zproštění funkce správce konkursní podstaty a ustavení nového správce), kde platí §33 odst. 1 písm. b/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, proto se ani zde o náhradě nákladů řízení nerozhoduje.
14. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). K tomu srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněného pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 7. 2021
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu