ECLI:CZ:NS:2021:29.CDO.2157.2021.1
sp. zn. 29 Cdo 2157/2021-177
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Rostislava Krhuta v právní věci žalobce Debian Collector Ltd. , se sídlem v Mahé, Victoria, Revolution Ave 1, Seychelská republika, registrační číslo 10 46 53, zastoupeného obecným zmocněncem P. R., bytem XY, proti žalované I. L. , narozené XY, bytem XY, zastoupené obecným zmocněncem J. K., bytem XY, o zaplacení částky 48.000,- Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 188/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. března 2021, č. j. 2 Cmo 157/2020-150, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. ledna 2020, č. j. 47 Cm 188/2016-119, zamítl žalobu, aby žalovaná (I. L.) byla povinna zaplatit žalobci (Debian Collector Ltd.) částku 48.000,- Kč s 6% úrokem „z prodlení“ od 10. srpna 2014 do zaplacení a na nákladech řízení částku 2.400,- Kč (výrok I.); dále žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení částku 4.200,- Kč (výrok II.).
Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 24. března 2021, č. j. 2 Cmo 157/2020-150, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a žalobci uložil zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 1.894,- Kč (druhý výrok). Písemné vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu obsahuje (mimo jiné) poučení o tom, že proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné [§238 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)].
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které má za přípustné podle ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., když v dané věci jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy; poučení, kterého se mu dostalo v rozhodnutí odvolacího soudu, považuje za nesprávné.
Dovolatel akcentuje, že odvolací soud se při právním posouzení věci zčásti odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a zčásti řešil otázky, které dosud nebyly dovolacím soudem zodpovězeny; následně tyto otázky formuluje a snáší argumenty ve prospěch nesprávnosti právního posouzení věci odvolacím soudem.
Dovolání žalobce, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle ustanovení §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v §120 odst. 2 o. s. ř.; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
O tom, že v poměrech dané věci bylo dovoláním napadeným výrokem rozhodnutí odvolacího soudu rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 50.000,- Kč (předmětem řízení je pohledávka ze směnky v úhrnné výši 48.000,- Kč) pochyb není. Současně je zjevné, že spor o zaplacení směnky není sporem ze vztahu ze spotřebitelské smlouvy; skutečnost, že směnka (případně) byla vystavena k zajištění pohledávky plynoucí ze spotřebitelské smlouvy, se může projevit (jen) v rozsahu kauzálních námitek, jež spotřebiteli náleží v rámci obrany proti povinnosti směnku zaplatit. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2013, sp. zn. 29 Cdo 3578/2013, ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne 25. března 2015, sp. zn. I. ÚS 1158/14.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 8. 2021
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu