ECLI:CZ:NS:2021:29.CDO.3539.2021.1
sp. zn. 29 Cdo 3539/2021-3462
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Hynka Zoubka v konkursní věci úpadce Č. S., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 45 K 79/99, o částečném rozvrhu, o dovolání konkursní věřitelky M. L. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Lucií Zapletalovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Údolní 388/8, PSČ 602 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. července 2020, č. j. 3 Ko 2/2020-3335, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 16. září 2019, č. j. 45 K 79/99-3160, ve znění usnesení ze dne 14. listopadu 2019, č. j. 45 K 79/99-3204, a ze dne 19. listopadu 2019, č. j. 45 K 79/99-3218, Krajský soud v Brně (dále jen „konkursní soud“) povolil částečný rozvrh výtěžku zpeněžení majetku konkursní podstaty úpadce (Č. S.) jeho věřitelům tak, že:
[1] Každá zjištěná pohledávka druhé třídy bude uspokojena poměrně do výše 65 %, přičemž k uspokojení těchto pohledávek bude použito částky 88.535.000 Kč. Podle tohoto poměru určil konkursní soud konkrétní částky k vyplacení celkem 31 věřitelům [ včetně konkursní věřitelky č. 9 M. L. (dále též jen „M. L.“) ] , s tím, že správce konkursní podstaty tyto částky vyplácet nebude, jelikož je již vyplatil na základě pravomocného (a později zrušeného) usnesení konkursního soudu ze dne 20. ledna 2016, č. j. 45 K 79/99-2395 (bod I. výroku).
[2] Každá dosud nezjištěná pohledávka bude v případě svého zjištění uspokojena poměrně do výše 65 %, přičemž k uspokojení těchto pohledávek bude použito částky 23.251.000 Kč. Podle tohoto poměru určil konkursní soud konkrétní částky k vyplacení celkem 3 věřitelům (bod II. výroku) s tím, že tyto částky složí správce konkursní podstaty do 20 dnů od právní moci usnesení do soudní úschovy (bod III. výroku) a že tito 3 věřitelé sdělí správci konkursní podstaty bankovní spojení, respektive adresu, na kterou jim má být poukázána částka určená k uspokojení (bod IV. výroku).
2. K odvolání M. L. Vrchní soud v Olomouci potvrdil usnesení konkursního soudu v bodech I. a II. výroku.
3. Proti unesení konkursního soudu podala M. L. dovolání, jehož přípustnost vymezuje na základě ustanovení §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 a §238 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále též jen „o. s. ř.“), tak, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní právní význam v řešení tří dovoláním označených právních otázek. Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
4. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o věci samé ve věci konkursu a vyrovnání (§238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), může být přípustné (v intencích §238a odst. 2 o. s. ř.) jen podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ a c/ o. s. ř. O případ uvedený pod písmenem b/ však nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c/ (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam) Nejvyšší soud nemá, když dovolatelka mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
5. Podle §237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
6. Ve vztahu k pravidlům, jimiž se řídí vydání usnesení o částečném rozvrhu, je napadené usnesení v souladu se závěry, jež na dané téma formuloval Nejvyšší soud ve zrušujícím usnesení v této věci (usnesení ze dne 21. prosince 2017, č. j. 29 Cdo 5553/2017-2976).
7. Co do identifikace konkursních věřitelů, jichž se částečný rozvrh týká (ve vazbě na procesní nástupnictví u některých z nich) je napadené rozhodnutí souladné se závěry formulovanými na téma procesního nástupnictví v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 708/2002, uveřejněném pod číslem 37/2004 Sb. rozh. obč.
8. Důvod připustit dovolání k prověření závěru, podle kterého částky určené k vyplacení věřitelům zjištěných pohledávek vypláceny nebudou, neboť se tak stalo již na základě posléze zrušeného pravomocného usnesení o částečném rozvrhu ze dne 20. ledna 2016, Nejvyšší soud nemá proto, že úsudek, podle kterého konkursní věřitel, jenž částku na něj připadající obdržel předem, ji nemůže dostat ještě jednou, je úsudkem triviálním.
9. Nejvyšší soud tudíž dovolání odmítl podle §243b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s §218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné.
10. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z §432 odst. 1, §433 bodu 1. a §434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněné pod číslem 16/2009 Sb. rozh. obč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 21. prosince 2021
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu