ECLI:CZ:NS:2021:29.ICDO.135.2021.1
KSBR 40 INS XY
74 (71) ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 135/2021-239
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně P. L. , narozené XY, bytem XY, proti žalovaným 1/ Mgr. Tomáši Gartšíkovi , jako insolvenčnímu správci žalobkyně, se sídlem v Brně, Divadelní 616/4, PSČ 602 00, a 2/ K. P. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Markem Bilejem, advokátem, se sídlem v Praze, Na strži 2102/61a, PSČ 140 00, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. (74) 71 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci žalobkyně, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 40 INS XY, o návrhu žalobkyně na vyloučení soudce Vrchního soudu v Olomouci, takto:
Soudce Vrchního soudu v Olomouci M. H. není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. (74) 71 ICm XY, 11 VSOL XY (KSBR 40 INS XY).
Odůvodnění:
1. Ve věci vedené pod sp. zn. (74) 71 ICm XY, 11 VSOL XY (KSBR 40 INS XY), má Vrchní soud v Olomouci rozhodovat (jako odvolací soud) o odvolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „insolvenční soud“) ze dne 20. října 2020, č. j. (74) 71 ICm XY, a proti opravnému usnesení insolvenčního soudu ze dne 28. června 2021, č. j. (74) 71 ICm XY.
2. Podáním datovaným 9. července 2020 (výslovně určeným do insolvenčního řízení žalobkyně vedeného u insolvenčního soudu pod sp. zn. KSBR 40 INS XY) vznesla žalobkyně námitku podjatosti soudce Vrchního soudu v Olomouci M. H.
3. Důvody, jež mají zakládat pochybnosti o nepodjatosti soudce M. H., spatřuje žalobkyně v tom, že:
[1] M. H. rozhodoval jako samosoudce v řízení vedeném u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 5 C 1331/2005, v němž žalobkyně vystupovala jako žalovaná a podle žalobkyně „se neslo celé řízení v duchu antipatie proti žalované straně“. V tomto řízení soudce M. H. vydal rozsudek v neprospěch žalované (nynější žalobkyně), který odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně zpět z důvodu nedostatečného dokazování a nesprávně posouzeného skutkového stavu věci.
[2] M. H. je bývalým kolegou P. M., která je soudkyní insolvenčního soudu a rozhoduje v insolvenčním řízení žalobkyně. Oba jmenovaní byli blízkými kolegy, působili na stejném pracovišti a společně se účastnili školení, porad a seminářů.
4. V reakci na přípis Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. listopadu 2021 (vyhotovený pro potřeby tohoto incidenčního sporu) žalobkyně sdělila, že trvá na námitce podjatosti soudce M. H.
5. Soudce M. H. ve vyjádření k námitce podjatosti (ze dne 23. listopadu 2021) uvedl, že k účastníkům, k jejich zástupcům ani k projednávané věci nemá žádný poměr.
6. S přihlédnutím k dikci §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a k ustálenému výkladu tohoto ustanovení podávanému soudní praxí [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 20/2015“)] Nejvyšší soud uzavírá, že žádné z tvrzení žalobkyně uplatněných ve výše označeném podání nevypovídá o jakémkoli „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti soudce Vrchního soudu v Olomouci M. H.
7. Spatřuje-li žalobkyně důvod k vyloučení soudce M. H. z projednávání věci v jeho procesním postupu v řízení vedeném u Okresního soudu ve Znojmě, pod sp. zn. 5 C 1331/2005, jde typově o ty okolnosti, jež zákon z okruhu způsobilých námitek podjatosti výslovně vylučuje (srov. §14 odst. 4 o. s. ř.). K tomu obdobně např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2012, sen. zn. 29 NSČR 52/2012.
8. Důvod k vyloučení jmenovaného soudce z projednávání a rozhodnutí předmětné věci se nepodává ani z obecného tvrzení žalobkyně, že soudce M. H. je bývalým blízkým kolegou soudkyně P. M., jež rozhoduje v insolvenčním řízení žalobkyně (jde o insolvenční řízení vedené u insolvenčního soudu pod sp. zn. KSBR 40 INS XY). Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se totiž ustálila v závěru, že pouhé pracovní (kolegiální) vztahy nezakládají důvod pochybovat o nepodjatosti soudce. Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. července 2011, sp. zn. 4 Nd 201/2011, nebo důvody R 20/2015.
9. Ani z obsahu spisu nevyplývají žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označeného soudce, který nemá – jak se podává z jeho vyjádření – k věci ani k účastníkům žádný z hlediska §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.
10. Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudce M. H. není vyloučen z projednávání a rozhodnutí ve výroku označené věci (§16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 12. 2021
JUDr. Helena Myšková
předsedkyně senátu