ECLI:CZ:NS:2021:29.ICDO.149.2020.1
MSPH 79 INS 13739/2014
179 ICm 3348/2014
179 ICm 3301/2014
sp. zn. 29 ICdo 149/2020-718
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce a/ Credit Suisse AG , se sídlem v Curychu, Paradeplatz 8, PLZ 8001, Švýcarská konfederace, reg. č. CHE-106.831.974, zastoupeného Mgr. Martinem Hrodkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, PSČ 110 00, směřující proti žalovaným 1/ KOPPA, v. o. s. , se sídlem v Liberci, Mozartova 679/21, PSČ 460 01, identifikační číslo osoby 25428578, jako oddělenému insolvenčnímu správci dlužníka Rezidence Kavčí Hory a. s., a 2/ Rezidenci Kavčí Hory a. s. , se sídlem v Praze, Koněvova 2660/141, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 27228207, zastoupenému Mgr. Petrem Opletalem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Lazarská 11/6, PSČ 120 00, o určení pravosti pohledávky, a žalobce b/ C&E.A EUROPEAN CONSULTING COMPANY LIMITED , se sídlem v Faneromenis, 145 PATSIAS COURT, 1 st. Floor, Flat/Office 102 6031, Larnaca, Kyperská republika, reg. č. HE 330645, zastoupeného Mgr. Janem Vytiskou, advokátem, se sídlem v Praze, Velehradská 88/1, PSČ 130 00, směřující proti žalobci a/ coby žalovanému, o popření pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 179 ICm 3348/2014, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Rezidence Kavčí Hory a. s. , se sídlem v Praze, Koněvova 2660/141, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 27228207, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 79 INS 13739/2014, o dovolání žalobce a/ proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. července 2020, č. j. 179 ICm 3348/2014, 101 VSPH 82/2020-663 (MSPH 79 INS 13739/2014), o návrhu žalobce a/ na odklad právní moci tohoto rozsudku, takto:
Právní moc rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. července 2020, č. j. 179 ICm 3348/2014, 101 VSPH 82/2020-663 (MSPH 79 INS 13739/2014), s výjimkou prvního výroku, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 1. listopadu 2019, č. j. 179 ICm 3348/2014-595, 179 ICm 3301/2014 (MSPH 79 INS 13739/2014), Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“):
[1] Zamítl žalobu na určení, že žalobce Credit Suisse AG (dále jen „C. S.“) má za dlužníkem Rezidence Kavčí Hory a. s. (dále jen „dlužník“) pohledávku ve výši 280 967 663,37 Kč uplatněnou přihláškou č. P6 z důvodu Rámcové smlouvy o úvěru č. 0853-797545-2, uzavřené 21. března 2007 (bod I. výroku).
[2] Určil, že nevykonatelná pohledávka C. S. ve výši 280 967 663,37 Kč přihlášená přihláškou č. P6 z důvodu Rámcové smlouvy o úvěru č. 0853-797545-2, uzavřené dne 21. března 2007, není po právu (bod II. výroku).
[3] Uložil C. S. zaplatit žalovanému KOPPA, v. o. s. (dále jen „veřejná obchodní společnost“) na náhradě nákladů řízení částku 6 210 Kč (bod III. výroku).
[4] Uložil C. S. zaplatit dlužníku na náhradě nákladů řízení částku 57 596 Kč (bod IV. výroku).
[5] Uložil C. S. zaplatit žalobci C&E.A EUROPEAN CONSULTING COMPANY LIMITED (dále jen „C. L.“) na náhradě nákladů řízení částku 62 596 Kč (bod V. výroku).
2. K odvolání C. S. Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem :
[1] Zrušil rozsudek insolvenčního soudu ve vztahu mezi C. S. a dlužníkem a v tomto rozsahu řízení zastavil (první výrok).
[2] Uložil C. S. zaplatit dlužníku na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 76 290,50 Kč (druhý výrok).
[3] Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v části bodu I. výroku, v níž bylo rozhodnuto ve vztahu mezi C. S. a veřejnou obchodní společností, a dále v bodech II., III. a V. výroku (třetí výrok).
[4] Určil, že ve vztahu mezi C. S. a veřejnou obchodní společnost í nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (čtvrtý výrok).
[5] Uložil C. S. zaplatit C. L. na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 4 114 Kč (pátý výrok).
3. Výslovně proti druhému, třetímu, čtvrtému a pátému výroku rozsudku odvolacího soudu podal C. S. dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném rozsahu, dále aby zrušil i rozsudek insolvenčního soudu a věc vrátil insolvenčnímu soudu k novému rozhodnutí. Dovolatel současně navrhl, aby Nejvyšší soud odložil právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí. Tento návrh odůvodnil tím, že nebude-li právní moc odložena, bude v případě jeho úspěchu v dovolacím řízení závažně ohroženo jeho právo na uspokojení přihlášené pohledávky ve výši 62 658 000 Kč až 183 881 273,11 Kč. Hrozí totiž rozdělení majetkové podstaty dlužníka mezi zbývající věřitele (zejména věřitele C. L., se sídlem na Kypru) nebo vyplacení zůstatku dlužníku, případně jedinému akcionáři Salina s. r. o., jehož vlastní společnost SEACOMBE ESTATE INC., sídlící na Britských Panenských ostrovech. Tyto společnosti nemají doložitelný majetek postačující k vrácení prostředků do majetkové podstaty dlužníka. Navíc jde o společnosti sídlící v zahraničí a požívající nevalné pověsti. Odklad právní moci napadeného rozhodnutí se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníků řízení, když není vyloučeno, aby insolvenční správce zčásti uspokojil zjištěné pohledávky ostatních věřitelů.
4. Dlužník s návrhem na odklad právní moci nesouhlasil.
5. S přihlédnutím k době vydání dovoláním napadeného rozsudku (30. července 2020) je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí) rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
6. Podle §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
7. V usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), Nejvyšší soud vysvětlil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. Spor o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky v insolvenčním řízení je sporem určovacím, podle kterého nelze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci ani v případě plného úspěchu přihlášeného věřitele s takovým určením; zbývá tedy posoudit, zda je důvod odložit právní moc napadeného rozhodnutí.
8. Nejvyšší soud, přihlížeje k argumentaci dovolatele a k aktuálnímu stavu insolvenčního řízení (zejména ke skutečnosti, že bylo pravomocně rozhodnuto o přeměně reorganizace v konkurs a podle zprávy insolvenčního správce je na účtu majetkové podstaty částka 250 480 676,92 Kč), dospěl k závěru, podle něhož jsou splněny předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozsudku, jak byly Nejvyšším soudem formulovány v R 144/2018.
9. Nejvyšší soud proto odložil právní moc napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 3. 2021
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu