ECLI:CZ:NS:2021:29.ICDO.22.2021.1
KSCB 28 INS 3097/2017
43 ICm 4553/2017
sp. zn. 29 ICdo 22/2021-331
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce JUDr. Davida Termera , se sídlem v Praze 1, Opatovická 24/156, PSČ 110 00, jako insolvenčního správce dlužníka SOME TECHNIKA s. r. o., proti žalovanému UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s. , se sídlem v Praze 4, Želetavská 1525/1, PSČ 140 92, identifikační číslo osoby 64948242, zastoupenému Mgr. Ilonou Kindlovou, advokátkou, se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2, PSČ 140 00, o neúčinnost právního jednání, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 43 ICm 4553/2017, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka SOME TECHNIKA s. r. o. , se sídlem v Jindřichově Hradci II, Jarošovská 1267, PSČ 377 01, identifikační číslo osoby 26060574, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 28 INS 3097/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. listopadu 2020, č. j. 43 ICm 4553/2017, 104 VSPH 330/2020-305 (KSCB 44 INS 3097/2017), o návrhu žalobce na odklad právní moci tohoto rozsudku, takto:
Návrh na odklad právní moci rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. listopadu 2020, č. j. 43 ICm 4553/2017, 104 VSPH 330/2020-305 (KSCB 44 INS 3097/2017), se zamítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 20. listopadu 2019, č. j. 43 ICm 4553/2017-156, Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“):
[1] Určil, že zástavní smlouva uzavřená dne 15. září 2016 mezi dlužníkem (SOME TECHNIKA s. r. o.) jako zástavcem a žalovaným ( UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s. ) jako zástavním věřitelem formou notářského zápisu č. N 277/2016, NZ 277/2016 sepsaného notářem Mgr. Robertem Procházkou, je neúčinným právním „úkonem“ (bod I. výroku).
[2] Nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).
[3] Uložil žalovanému zaplatit státu na soudním poplatku částku 2 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (bod III. výroku).
2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem:
[1] Změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že žalobu zamítl (první výrok).
[2] Uložil žalobci zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 79 984,70 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám jeho zástupkyně (druhý výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž požaduje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího soudu změnil v tom duchu, že rozsudek insolvenčního soudu ve věci samé potvrdí , případně aby jej zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud odložil právní moc napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Tento návrh odůvodňuje tím, že by se „předešlo nejasnostem v průběhu insolvenčního řízení“.
4. S přihlédnutím k době vydání dovoláním napadeného rozsudku (9. listopadu 2020) je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí) rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
5. Podle ustanovení §243 písm. b/ o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
6. Právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu lze odložit (za podmínek uvedených v §243 o. s. ř.) jen ve vazbě na ty výroky napadeného rozhodnutí, proti nimž dovolání je (může být) přípustné (subjektivně i objektivně). Srov. shodně např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněného pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (jehož závěrů se R 144/2018 výslovně dovolává). Tato podmínka pak není splněna ve vztahu k té části dovolání, kterou dovolatel napadá druhý výrok rozsudku odvolacího soudu (o nákladech řízení před soudy obou stupňů). Potud totiž přípustnost dovolání (podle §237 o. s. ř.) vylučuje ustanovení §238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.
7. Zbývá tedy určit, zda je důvod odložit právní moc napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž dovolání směřuje proti prvnímu výroku napadeného rozhodnutí, kterým odvolací soud zamítl žalobu na určení neúčinnosti zástavní smlouvy.
8. S přihlédnutím ke kritériím formulovaným pro odklad právní moci v R 144/2018 Nejvyšší soud nemá v dané věci předpoklady pro odklad právní moci za splněné. Dovolatel ke své žádosti o odklad právní moci pouze uvádí, že se odkladem právní moci napadeného rozhodnutí předejde nejasnostem v probíhajícím insolvenčním řízení dlužníka. Nejvyšší soud v této skutečnosti nespatřuje závažné ohrožení práv dovolatele.
9. Jelikož důvod odložit právní moc napadeného rozhodnutí neshledal Nejvyšší soud ve vztahu k žádnému z dovoláním napadených výroků, zamítl návrh dovolatele jako celek.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 5. 2021
JUDr. Helena Myšková
předsedkyně senátu