Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.03.2021, sp. zn. 29 ICdo 80/2019 [ rozsudek / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:29.ICDO.80.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:29.ICDO.80.2019.1
KSUL 70 INS XY 70 ICm XY sp. zn. 29 ICdo 80/2019-300 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Hynka Zoubka a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce Mgr. Ing. Richarda Jasinského , se sídlem v Praze 10, Charkovská 135/24, PSČ 101 00, jako insolvenčního správce dlužníků M. R. a I. R., zastoupeného JUDr. Janem Tryznou, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 2, Botičská 1936/4, PSČ 128 00, proti žalovaným 1/ Insolvency Project v. o. s. , se sídlem v Hradci Králové, Bieblova 1110/1b, PSČ 500 03, identifikační číslo osoby 28860993, jako insolvenčnímu správci M. R., narozeného XY, bytem XY, 2/ ISALIS v. o. s. , se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 05720834, jako insolvenčnímu správci M. R., narozené XY, bytem XY, o určení neúčinnosti právního jednání dlužníků, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 70 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníků – manželů M. R. , narozeného XY, a I. R. , narozené XY, obou bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 70 INS XY, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. ledna 2019, č. j. 70 ICm XY, 101 VSPH XY (KSUL 70 INS XY), takto: I. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 10. ledna 2019, č. j. 70 ICm XY, 101 VSPH XY (KSUL 70 INS XY), a rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. ledna 2018, č. j. 70 ICm XY, se zrušují a řízení se zastavuje . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů. Odůvodnění: 1. Rozsudkem ze dne 8. ledna 2018, č. j. 70 ICm XY, Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „insolvenční soud“): [1] Určil, že darovací smlouva ze dne 26. ledna 2011 uzavřená mezi dlužníky M. R. a I. R. a žalovanými M. R. a M. R., kterou bylo převedeno vlastnictví k nemovitostem (blíže specifikovaným ve výroku) z dlužníků na žalované, je neúčinná (bod I. výroku). [2] Určil, že žalobce má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 14 954 Kč (bod II. výroku). [3] Uložil žalovaným zaplatit státu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (bod III. výroku). 2. K odvolání žalovaných Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 10. ledna 2019, č. j. 70 ICm XY, 101 VSPH XY (KSUL 70 INS XY): [1] Změnil rozsudek insolvenčního soudu tak, že žaloba na určení neúčinnosti darovací smlouvy se zamítá (první výrok). [2] Uložil žalobci zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 64 275,20 Kč do 3 dnů od právní moci rozhodnutí (druhý výrok). 3. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní povinnost ohledně prokázání skutečnosti, že dlužníci uzavřeli darovací smlouvu se žalovanými v úmyslu zkrátit své věřitele. 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které podle obsahu směřuje proti prvnímu výroku (o věci samé) a jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), argumentem, že napadený rozsudek závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, popřípadě které v rozhodování dovolacího soudu nebyly doposud vyřešeny. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. 5. Dovolatel vytýká odvolacímu soudu, že nesprávně aplikoval ustanovení §242 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), uložil-li mu prokázat rozhodující skutečnosti ohledně úmyslu dlužníků zkrátit věřitele. Předkládá dále otázku, zda má při aplikaci uvedeného ustanovení význam výše závazků dlužníků v době, kdy učinili odporované právní jednání. 6. Žalovaní ve vyjádření navrhují dovolání odmítnout jako vadné, případně jej zamítnout. 7. V průběhu dovolacího řízení bylo zahájeno insolvenční řízení na majetek 1. žalovaného (M. R.), přičemž insolvenční soud usnesením ze dne 4. července 2019, č. j. KSUL 23 INS XY , zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne, (mimo jiné) zjistil jeho úpadek, povolil mu oddlužení a insolvenčním správcem ustanovil Insolvency Project v. o. s., se sídlem v Hradci Králové, Bieblova 1110/1b, PSČ 500 03. Usnesením ze dne 6. listopadu 2019, č. j. KSUL 23 INS XY , zveřejněným v insolvenčním rejstříku 7. listopadu 2019, insolvenční soud následně (mimo jiné) schválil oddlužení 1. žalovaného plněním splátkového kalendáře v kombinaci se zpeněžením majetkové podstaty. 8. V průběhu dovolacího řízení bylo rovněž zahájeno insolvenční řízení na majetek 2. žalované (M. R.), přičemž insolvenční soud u snesením ze dne 20. července 2020, č. j. KSUL 69 INS XY , zveřejněným v insolvenčním rejstříku téhož dne, (mimo jiné) zjistil její úpadek, povolil jí oddlužení a insolvenčním správcem ustanovil ISALIS v. o. s., se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, PSČ 170 00. Usnesením ze dne 24. března 2021, č. j. KSUL 69 INS XY , zveřejněným v insolvenčním rejstříku 25. března 2021, insolvenční soud následně (mimo jiné) schválil oddlužení 2. žalované plněním splátkového kalendáře v kombinaci se zpeněžením majetkové podstaty. 9. S přihlédnutím k závěrům formulovaným v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2019, sen. zn. 29 ICdo 145/2017, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 2, ročník 2021, pod číslem 21, z nějž ve svých důvodech vychází též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2020, sen. zn. 29 ICdo 128/2018, uveřejněný pod číslem 29/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, pak platí, že účinností rozhodnutí o úpadku žalovaných vstoupili do řízení na jejich místo (bez dalšího) jejich insolvenční správci. 10. Oběma původním žalovaným bylo posléze schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. V době, kdy nastaly účinky usnesení o schválení oddlužení, které jsou co do účinků na probíhající řízení obdobné účinkům prohlášení konkursu (§263 odst. 1, §408 odst. 1, §409 odst. 2 insolvenčního zákona) již původní žalovaní nebyli účastníky tohoto incidenčního sporu. Postup podle §263 a násl. insolvenčního zákona se proto (již) neprosadí a (dovolací) řízení není přerušeno. 11. Dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř. pro řešení otázky procesního práva, kterou ze stran řízení tíží důkazní břemeno ohledně okolností prokazujících úmysl dlužníka zkrátit věřitele v případě zkracujícího úkonu učiněného ve prospěch osoby blízké ve smyslu ustanovení §242 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, neboť jde o otázku dovolacím soudem doposud ve všech souvislostech neřešenou. 12. U přípustného dovolání Nejvyšší soud přihlíží k tomu, zda jsou ve věci splněny podmínky řízení. V tomto směru je rozhodné, že v průběhu dovolacího řízení insolvenční soud usnesením ze dne 19. srpna 2020, č. j. KSUL 70 INS XY , zveřejněným v insolvenčním rejstříku 20. srpna 2020, (mimo jiné) vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníků. Tímto rozhodnutím, které nabylo v uvedeném rozsahu právní moci 20. srpna 2020, insolvenční řízení ve věci dlužníků skončilo (§413 insolvenčního zákona). 13. Z úpravy obsažené v §159 odst. 6 insolvenčního zákona (ve znění účinném do 31. května 2019, pro věc rozhodném) přitom plyne, že ve sporu o odpůrčí žalobě (§159 odst. 1 písm. d/ insolvenčního zákona), který byl přerušen dnem, kdy insolvenční řízení skončilo rozhodnutím, jímž vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení, lze pokračovat pouze na návrh některého z dlužníkových věřitelů, podaný do 30 dnů ode dne přerušení sporu. V dané věci žádný z věřitelů v zákonné lhůtě návrh na pokračování v řízení nepodal. Proto Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu a insolvenčního soudu zrušil a řízení zastavil (§159 odst. 6 insolvenčního zákona, §104 odst. 1 o. s. ř.). 14. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů je odůvodněn ustanoveními §163 insolvenčního zákona, §243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. 15. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 31. 3. 2021 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/31/2021
Senátní značka:29 ICdo 80/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:29.ICDO.80.2019.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Incidenční spory
Podmínky řízení
Dotčené předpisy:§159 odst. 6 IZ.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:07/03/2021
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12