ECLI:CZ:NS:2021:29.ND.586.2020.1
sp. zn. 29 Nd 586/2020
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců Mgr. Rostislava Krhuta a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce UniCredit Leasing CZ, a. s. , se sídlem v Praze 4, Želetavská 1525/1, PSČ 140 10, identifikační číslo osoby 15886492, zastoupeného Mgr. Petrem Šabatkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Panská 854/2, PSČ 110 00, proti žalovanému Z. J. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Denisou Šmídovou, advokátkou se sídlem v Brně, Kobližná 53/24, PSČ 602 00, o zaplacení 1 434 531 Kč s příslušenstvím a směnečné odměny, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 55 Cm 129/2019, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. srpna 2020, č. j. 12 Cmo 190/2020-116, o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti usnesení odvolacího soudu, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. srpna 2020, č. j. 12 Cmo 190/2020-116, se zamítá .
Odůvodnění:
[1] Usnesením ze dne 1. června 2020, č. j. 55 Cm 129/2019-99, rozhodl Městský soud v Praze tak, že se neprodlužuje lhůta k úhradě soudního poplatku a řízení o odvolání žalovaného ze dne 17. února 2020 proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. ledna 2020, č. j. 55 Cm 129/2019-77, se zastavuje (bod I. výroku). Současně soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci na nákladech odvolacího řízení částku 17 365,60 Kč (bod II. výroku).
[2] K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze ve výroku označeným usnesením potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně v bodě II. výroku a v části bodu I. výroku, kterou bylo rozhodnuto o zastavení odvolacího řízení (první výrok), odmítl odvolání žalovaného proti části bodu I. výroku, kterou bylo rozhodnuto o neprodloužení lhůty k úhradě soudního poplatku za odvolání (druhý výrok), a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání (podáním datovaným 24. listopadu 2020), v němž požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Současně dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného usnesení; tento návrh odůvodnil tím, že mu neprodleným výkonem rozhodnutí hrozí závažná újma, přičemž je zjevné, že v případě nabytí právní moci shora označených usnesení by se žalobce mohl uhrazení stanovených částek domáhat prostřednictvím výkonu rozhodnutí či exekucí.
[4] Podle ustanovení §243 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
[5] V usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (z nějž R 144/2018 výslovně vychází), Nejvyšší soud shrnul předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci.
[6] Rozhodnutí o zastavení řízení a o odmítnutí odvolání má charakter rozhodnutí, podle kterého nelze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci. Z tohoto pohledu u prvního ani druhého výroku usnesení odvolacího soudu, jímž částečně potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně a částečně odvolání dovolatele odmítl, nepřichází v úvahu výkon rozhodnutí nebo exekuce, a tudíž ani odklad vykonatelnosti.
[7] Tomu, aby bylo možné posuzovat odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí v rozsahu, v němž dovolání směřuje proti výroku o nákladech řízení, pak brání okolnost, že proti tomuto výroku není dovolání objektivně přípustné (§238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.).
[8] Nadto v dané věci dovolatel návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu nijak konkrétně neodůvodnil. Tvrzení dovolatele, že případným výkonem rozhodnutí odvolacího soudu mu hrozí závažná újma je zcela obecné (a není ani ničím podloženo).
[9] Nejvyšší soud proto návrh na odklad vykonatelnosti zamítl jako nedůvodný.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 1. 2021
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu