ECLI:CZ:NS:2021:29.NSCR.128.2020.1
KSBR 40 INS 15331/2017
sp. zn. 29 NSČR 128/2020-B-59
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Rostislava Krhuta v insolvenční věci dlužníka DUGI STAV, s. r. o. , se sídlem v Kuřimi, Dlouhá 1726/20, PSČ 664 34, identifikační číslo osoby 29248019, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 40 INS 15331/2017, o způsobu řešení úpadku dlužníka, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Tomášem Palíkem, advokátem, se sídlem v Brně, Husova 200/16, PSČ 602 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne ze dne 7. února 2020, č. j. KSBR 40 INS 15331/2017, 4 VSOL 46/2020-B-38, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 18. listopadu 2019, č. j. KSBR 40 INS 15331/2017-B-31, Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“):
[1] Prohlásil konkurs na majetek dlužníka (DUGI STAV, s. r. o.) [ bod I. výroku ] .
[2] Určil, že účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu nastaly okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (bod II. výroku).
2. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení §149 odst. 1, §150 a §152 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – poukázal na to, že poté, co usnesením ze dne 26. března 2019, č. j. KSBR 40 INS 15331/2017-A-107, zjistil úpadek dlužníka, nebyl podán návrh na povolení reorganizace a schůze věřitelů, jež se konala 13. listopadu 2019, přijala usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem.
3. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne ze dne 7. února 2020, č. j. KSBR 40 INS 15331/2017, 4 VSOL 46/2020-B-38,
[1] Potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodu I. výroku (první výrok).
[2] Odmítl odvolání proti bodu II. výroku usnesení insolvenčního soudu (druhý výrok).
4. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení §7, §148 odst. 1 a 2, §149, §150, §151 a §152 insolvenčního zákona – přitakal insolvenčnímu soudu v závěru, že schůze věřitelů přijala usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem.
5. Výrok o odmítnutí odvolání proti bodu II. výroku usnesení insolvenčního soudu insolvenčního soudu odůvodnil odvolací soud tím, že potud odvolání není objektivně přípustné [ §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) ].
6. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání (jež poměřováno obsahem dovolání směřuje proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu), namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
7. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
8. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
9. Učinil tak proto, že v posouzení otázky vázanosti soudu usnesením schůze věřitelů o způsobu řešení dlužníkova úpadku je napadené rozhodnutí souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu představovanou zejména usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2011, sen. zn. 29 NSČR 30/2010, uveřejněným pod číslem 96/2011 Sb. rozh. obč. , a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2020, sen. zn. 29 NSČR 55/2019; 29 NSČR 111/2019; 29 NSČR 141/2019.
10. Námitkami, zacílenými na nesplnění poučovací povinnosti insolvenčního soudu o možnosti dlužnice činit různé procesní námitky, vystihuje dovolatel z obsahového hlediska tzv. zmatečnostní vadu podle §229 odst. 3 o. s. ř. Taková vada ale podle ustanovení §241a odst. 1 věty druhé o. s. ř. není způsobilým dovolacím důvodem (k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost) a pro její posouzení proto nelze připustit dovolání. Srov. k tomu též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 523/2002, uveřejněné pod číslem 32/2003 Sb. rozh. obč. , jehož závěry se prosazují i v režimu občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013, jak dokládá např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sen. zn. 29 NSČR 113/2014, uveřejněné pod číslem 40/2015 Sb. rozh. obč.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. března 2021
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu