ECLI:CZ:NS:2021:29.NSCR.33.2021.1
KSOL 41 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 33/2021-B-83
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců Mgr. Rostislava Krhuta a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužnice H. G. , narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. KSOL 41 INS XY, o prohlášení konkursu, o dovolání dlužnice, zastoupené Mgr. Jiřím Šubrtem, advokátem, se sídlem v Olomouci, 1. máje 869/27,PSČ 779 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. listopadu 2020,č. j. KSOL 41 INS XY, 1 VSOL XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „insolvenční soud“),poté co usnesením ze dne 31. října 2019, č. j. KSOL 41 INS XY, zjistil (mimo jiné) úpadek dlužnice, usnesením ze dne 3. června 2020,č. j. KSOL 41 INS XY, prohlásil konkurs na majetek dlužnice (bod I. výroku) a deklaroval, kdy nastávají účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu (bod II. výroku).
2. Insolvenční soud uzavřel, že první schůze věřitelů po rozhodnutí o úpadku se konala dne 21. května 2020, dlužnice nesplňuje podmínky §316 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), v zákonné lhůtě nebyl předložen reorganizační plán dle §316 odst. 5 insolvenčního zákona a dlužnice nepodala návrh na povolení oddlužení, tudíž je konkurs jediným možným způsobem řešení jejího úpadku.
3. K odvolání dlužnice Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku.
4. Odvolací soud konstatoval, že odvolání spočívá na argumentech, kterými dlužnice zpochybňuje (jen) předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku, a uzavřel– cituje usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2011, sen. zn. 29 NSČR 12/2011, uveřejněné pod číslem 110/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 110/2011“) – že žádná z odvolacích námitek nezpochybňuje předpoklady pro vydání usnesení o prohlášení konkursu.
5. Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dlužnice namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil.
6. V dovolání pak snáší argumenty ve prospěch závěru, že v poměrech dané věci nebyly splněny předpoklady pro zjištění jejího úpadku.
7. Nejvyšší soud dovolání, které nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř. vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. jako nepřípustné.
8. Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, podle které opravný prostředek (odvolání, dovolání, žaloba pro zmatečnost) směřující proti rozhodnutí insolvenčního soudu o prohlášení konkursu na majetek dlužníka může uspět jen tehdy, jsou-li jeho prostřednictvím zpochybněny předpoklady pro vydání rozhodnutí o prohlášení konkursu, k nimž patří předchozí vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka a závěr, že dlužníkův úpadek nelze řešit některým ze sanačních způsobů (reorganizací či oddlužením), případně závěr, že namísto přijetí rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku (ve smyslu §4 odst. 2 insolvenčního zákona) mělo být vydáno rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku (§158 insolvenčního zákona).
9. Skutečnost, že rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka může být (v podobě závislého výroku) zrušeno (a to i tehdy, nebylo-li vůbec napadeno opravným prostředkem) v důsledku úspěšně podaného opravného prostředku proti rozhodnutí o úpadku, nemá žádného vlivu na závěr, že argumenty, jimiž lze účinně brojit proti rozhodnutí o úpadku, jsou ve vztahu k rozhodnutí o prohlášení konkursu právně bezvýznamné. K tomu srov. R 110/2011.
10. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. též článek II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů,a některé další zákony).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 5. 2021
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu