ECLI:CZ:NS:2021:29.NSCR.37.2021.1
KSPL 27 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 37/2021-B-162
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužníka P. M. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 27 INS XY, o návrhu dlužníka na zamítnutí insolvenčního návrhu, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Pavlem Pernickým, advokátem, se sídlem v Sušici, nábřeží Karla Houry 180, PSČ 342 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. února 2021, č. j. KSPL 27 INS XY, 4 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 8. prosince 2020, č. j. KSPL 27 INS XY , Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“) o dmítl návrh dlužníka (P. M.) ze dne 3. srpna 2020 (B-111) [bod I. výroku] a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).
2. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. února 2021, č. j. KSPL 27 INS XY, 4 VSPH XY , změnil usnesení insolvenčního soudu tak, že zamítl návrh dlužníka ze dne 3. srpna 2020 (B-111) „na zamítnutí insolvenčního návrhu“ věřitele Oberbank AG pobočka Česká republika (dále jen „věřitel O“) ze dne 2. června 2016 (A-1).
3. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
4. Učinil tak proto, že v situaci, kdy insolvenční soud zjistil úpadek dlužníka usnesením ze dne 13. září 2016, č. j. KSPL 27 INS XY, které v tomto výroku nabylo právní moci téhož dne [odvolání proti němu nebylo přípustné, jelikož bylo vydáno jak na základě insolvenčního návrhu věřitele O, tak na základě (dalšího) insolvenčního návrhu dlužníka samotného; srov. §107 a §141 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), v tehdejším znění], je úsudek, že nelze znovu zamítat insolvenční návrh, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, úsudkem triviálním, jenž žádné vysvětlení (od Nejvyššího soudu) nevyžaduje. Jakékoli rozhodování o takovém dlužníkově podání nadto bylo zhola zbytečné. Navrhuje-li osoba, proti které směřuje žaloba, insolvenční návrh nebo jiný návrh na zahájení řízení, v řízení před soudem zamítnutí takového návrhu, jde o vyjádření jejího procesního postoje k důvodnosti žaloby, insolvenčního návrhu nebo jiného návrhu na zahájení řízení, jež je podkladem pro rozhodnutí soudu o žalobě, insolvenčním návrhu nebo jiném návrhu na zahájení řízení. Bez zřetele k tomu, jak je podání zevně označeno, nejde o podání, o kterém by soud měl jakkoli rozhodovat samostatně. Představa, že poté, co osoba, vůči které směřuje žaloba, insolvenční návrh nebo jiný návrh na zahájení řízení, navrhne soudu, aby takový návrh zamítl, začne soud rozhodovat (místo, aby rozhodl o důvodnosti žaloby, insolvenčního návrhu nebo jiného návrhu na zahájení řízení) o „návrhu na zamítnutí žaloby, insolvenčního návrhu nebo jiného návrhu na zahájení řízení“) je absurdní a takový (nesprávný) postup soudu nemá podklad ani v insolvenčním zákoně ani v občanském soudním řádu.
5. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 5. 2021
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu