ECLI:CZ:NS:2021:29.NSCR.39.2021.1
KSPH 64 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 39/2021-B-88
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Rostislava Krhuta v insolvenční věci dlužníka R. S. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 64 INS XY, o zrušení oddlužení, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Šárkou Smetanovou, advokátkou, se sídlem v Praze 7, U Průhonu 1624/1b, PSČ 170 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. května 2020, č. j. KSPH 64 INS XY, 4 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 25. července 2019, č. j. KSPH 64 INS XY, Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) mimo jiné:
[1] Zrušil schválené oddlužení dlužníka (bod I. výroku).
[2] Prohlásil konkurs na majetek dlužníka (bod II. výroku), s tím, že konkurs bude projednán jako nepatrný (bod III. výroku).
2. Usnesením ze dne 1. dubna 2020, č. j. KSPH 64 INS XY, insolvenční soud:
[1] Zamítl žádost dlužníka ze dne 28. února 2020 (B-28) o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání (bod I. výroku).
[2] Odmítl (jako opožděné) odvolání dlužníka proti usnesení insolvenčního soudu ze dne 25. července 2019 (bod II. výroku) .
3. K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. května 2020, č. j. KSPH 64 INS XY, 4 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 1. dubna 2020.
4. Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na dovolacím soudem vyřešené právní otázce, která má být dovolacím soudem otázka posouzena jinak. Dovolatel namítá (poměřováno obsahem dovolání), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
5. Nejvyšší soud dovolání odmítl jako nepřípustné.
6. V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části výroku napadeného usnesení, kterou odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 1. dubna 2020 v bodě II. výroku o odmítnutí odvolání pro opožděnost, vylučuje přípustnost dovolání ustanovení §238 odst. 1 písm. e/ o. s. ř., takže potud je důvod dovolání odmítnout bez dalšího dle §243c odst. 1 o. s. ř. Okolnost, že odvolací soud poskytl účastníkům v napadeném usnesení nesprávné poučení o tom, že proti tomuto výroku dovolání (při splnění dalších podmínek) přípustné být může, možnost podat dovolání tam, kde to zákon nepřipouští, nezakládá; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sb. rozh. obč. [ které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu ], a nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07 uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, dostupný i na webových stránkách Ústavního soudu).
7. V rozsahu v němž dovolání směřuje proti té části výroku napadeného usnesení, kterou odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu ze dne 1. dubna 2020 v bodě I. výroku o zamítnutí žádosti o prominutí zmeškání lhůty, Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. a pro něž (potud) neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že dovolání neotevírá otázky dovolacím soudem neřešené a napadené rozhodnutí vychází z jednoznačné dikce ustanovení §83 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění pozdějších předpisů, vylučujícího prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení. Důvod ke změně judikatury (představované např. usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2011, sen. zn. 29 NSČR 35/2009, uveřejněným pod číslem 151/2011 Sb. rozh. obč. , nebo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2013, sen. zn. 29 NSČR 87/2013), jež z mezí §83 insolvenčního zákona nevybočuje, neshledal Nejvyšší soud ani základě argumentů obsažených v dovolání.
8. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. května 2021
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu