ECLI:CZ:NS:2021:29.NSCR.47.2021.1
KSOS 40 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 47/2021-B-183
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Helenou Myškovou v insolvenční věci dlužnice L. V. , narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 40 INS XY, o návrhu věřitele č. 4 S. I. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Radimem Janouškem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Šantova 719/2, PSČ 779 00, na zrušení schváleného oddlužení, o dovolání věřitele č. 4 S. I. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. února 2021, č. j. KSOS 40 INS XY, 4 VSOL XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 5. října 2020, č. j. KSOS 40 INS XY, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) zamítl návrh věřitele č. 4 (S. I., dále jen „věřitel S. I.“) na zrušení schváleného oddlužení dlužnice (L. V.) došlý soudu dne 5. května 2020.
2. K odvolání věřitele S. I. Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel S. I. dovolání, jehož přípustnost vymezuje na základě §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), tak, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
4. Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části).
5. K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek [dále jen „R 4/2014“] (které je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). Srov. ostatně též stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb. (které je dostupné na webových stránkách Ústavního soudu).
6. Údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, se z dovolání (posuzováno podle jeho obsahu) nepodává.
7. Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (jako v dané věci), musí být z dovolání zřejmé, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které ustálené rozhodovací praxe se (podle mínění dovolatele) odvolací soud odchýlil. K tomu srov. opět R 4/2014.
8. Takové údaje se ovšem z dovolání (posuzovaného potud z obsahového hlediska) nepodávají, když dovolatel v něm blíže (byť jen slovně) neoznačuje judikaturu dovolacího soudu, od níž se měl odvolací soud odchýlit. V kontextu dovolacích tvrzení není Nejvyššímu soudu též známa žádná judikatura, od které by se mělo napadené rozhodnutí odchylovat.
9. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §243c odst. 1 věty první a §243f odst. 2 o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
10. Pro úplnost zbývá dodat (k návrhu dovolatele na odklad právní moci napadeného usnesení), že ustanovení §243 o. s. ř. v insolvenčním řízení nelze aplikovat [viz §90 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)].
11. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
12. Nejvyšší soud nepřehlédl, že v průběhu dovolacího řízení insolvenční soud usnesením ze dne 9. dubna 2021, č. j. KSOS 40 INS XY, vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice, zprostil insolvenční správkyni výkonu funkce a určil její odměnu a hotové výdaje, a osvobodil dlužnici od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém nebyly uspokojeny. Tuto okolnost však Nejvyšší soud neměl za překážku, která by bránila zabývat se podaným dovoláním v této věci.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 6. 2021
JUDr. Helena Myšková
předsedkyně senátu