ECLI:CZ:NS:2021:3.TDO.450.2021.1
sp. zn. 3 Tdo 450/2021-958
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu dne 19. 5. 2021 o dovolání, které podal obviněný P. B. , nar. XY, trvale bytem XY, XY, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 10 To 4/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 3 T 51/2020, takto:
Podle §265g odst. 2 trestního řádu se zpětvzetí dovolání obviněného bere na vědomí .
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 T 51/2020, byl obviněný P. B. uznán vinným přečinem obecného ohrožení z nedbalosti podle §273 odst. 1, 2 písm. b), c), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku. Za to byl odsouzen podle §273 odst. 3 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1 trestního zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 8 let. Podle §228 odst. 1 trestního řádu byla obviněnému stanovena povinnost zaplatit náhradu škody ve výši 43.965 Kč poškozené České průmyslové zdravotní pojišťovně, ve výši 16.907 Kč poškozené Zdravotní pojišťovně Ministerstrva vnitra České republiky, ve výši 500.569 Kč poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, a dále nemajetkovou újmu ve výši 150.000 Kč poškozené M. K., ve výši 100.000 Kč L. K., ve výši 30.000 Kč T. F. Podle §229 odst. 2 trestního řádu byla poškozená T. F. se zbytkem svého nároku na náhradu škody nemajetkové újmy ve výši 70.000 Kč odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 24. 9. 2020, sp. zn. 3 T 51/2020, podal odvolání do výroku o trestu v neprospěch obviněného státní zástupce a obviněný, který podal prostřednictvím obhájce odvolání do výroku o trestu.
O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 10 To 4/2021, tak, že podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 trestního řádu napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 trestního řádu při nezměněném výroku o vině a výrocích o náhradě škody a nemajetkové újmy ve věci nově rozhodl tak, že obviněného P. B. odsoudil podle §273 odst. 3 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 let a 6 měsíců a podle §56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku jej pro výkon tohoto trestu zařadil do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1 trestního zákoníku pak obviněnému uložil trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu 8 let. Podle §256 trestního řádu zamítl odvolání obviněného.
Proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2021, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Jiřího Kokeše dovolání, které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d), g), k) a l) trestního řádu.
Předmětný trestní spis byl spolu s dovoláním obviněného Nejvyššímu soudu předložen dne 28. 4. 2021. Podáním ze dne 10. 5. 2021, které bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 12. 5. 2021, obhájce Mgr. Jiří Kokeš sdělil, že mu ke dni 3. 5. 2021 byla ze strany obviněného vypovězena smlouva o právním zastoupení a plná moc. Uvedl, že v předmětném řízení není nadále oprávněn činit jakékoliv kroky. Podáním ze dne 10. 5. 2021, které bylo Nejvyššímu soudu doručeno téhož dne, zaslal nový obhájce obviněného JUDr. Dušan Strýček zpětvzetí dovolání obviněného proti rozsudku Krajského sodu v Praze ze dne 23. 2. 2021, sp. zn. 10 To 4/2021. V tomto podání blíže uvedl, že převzal právní zastoupení obviněného P. B. a Nejvyššímu soudu sdělil, že za obviněného bere podané dovolání výslovně zpět, a to včetně žádosti o provedení odkladu výkonu trestu odnětí svobody.
Podle §265g odst. 1 trestního řádu osoba, která dovolání podala, může je výslovným prohlášením vzít zpět, a to až do doby, než se Nejvyšší soud odebere k závěrečné poradě. Podle §265g odst. 2 trestního řádu vezme zpětvzetí dovolání, není-li překážek, usnesením na vědomí předseda senátu Nejvyššího soudu, a nebyla-li věc dosud tomuto soudu předložena, předseda senátu soudu prvního stupně.
V předmětné trestní věci je nepochybné, že prohlášení o zpětvzetí dovolání učinil obviněný, tedy osoba, která dovolání podala. Učinil tak v době, než se senát Nejvyššího soudu odebral k závěrečné poradě, a způsobem odpovídajícím zákonu. V přípise uvedený projev vůle je výslovný, má formu předepsanou pro podání podle §59 odst. 1 trestního řádu, a byl podán Nejvyššímu soudu, který je příslušný o dovolání rozhodnout.
Protože ve věci nebyly zjištěny žádné zákonné překážky, které by bránily akceptovat zpětvzetí dovolání obviněného P. B., bylo podle §265g odst. 2 trestního řádu předsedou senátu rozhodnuto tak, že předmětné zpětvzetí dovolání vzal na vědomí.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n trestního řádu).
V Brně dne 19. 5. 2021
JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu