ECLI:CZ:NS:2021:3.TDO.542.2021.3
sp. zn. 3 Tdo 542/2021-328
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu dne 27. 5. 2021 v řízení o dovolání, které podal obviněný R. B. , nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 10. 2020, sp. zn. 3 To 290/2020, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 2 T 70/2020, takto:
Podle §265o odst. 1 tr. ř. se přerušuje výkon trestu odnětí svobody, jenž byl obviněnému R. B. uložen rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 19. 8. 2020, sp. zn. 2 T 70/2020, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 10. 2020, sp. zn. 3 To 290/2020.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 19. 8. 2020, sp. zn. 2 T 70/2020 , byl obviněný R. B. uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), kterého se dopustil tím, že
dne 2. 4. 2020 okolo 13:25 hodin v XY, ulice XY, v hypermarketu Lidl, během prodejní doby, přistoupil k regálu s alkoholickými nápoji, uchopil láhev o objemu 0,5 litru, výrobní značky Božkov Tradiční, zasunul si ji pod přední část oděvu, a poté prošel přes pokladny bez zaplacení, přičemž ihned za pokladním prostorem byl zadržen ostrahou prodejny, během čehož si předmětnou láhev otevřel a napil se z ní, čímž způsobil poškozené společnosti Lidl Česká republika, v. o. s., IČO 26178541, škodu ve výši 159 Kč,
přičemž tohoto jednání se dopustil, přestože byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 1. 11. 2017, který nabyl právní moci dne 1. 3. 2018, sp. zn. 66 T 123/2017, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 3. 2018, sp. zn. 7 To 283/2017, pro přečin krádež podle §205 odstavec 1 písmeno d), odstavec 2 trestního zákoníku k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře 20 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, který vykonal dne 23. 1. 2019, a rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 6. 3. 2019, který nabyl právní moci dne 13. 6. 2019, sp. zn. 1 T 25/2019, pro přečin krádeže podle §205 odstavec 2 trestního zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře 8 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, který vykonal dne 30. 3. 2020,
a dále se tohoto jednání dopustil, přestože věděl, že byl dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů usnesením Vlády ČR č. 69/2020 Sb., v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen nouzový stav pro celé území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 .
2. Za to byl obviněný R. B. odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 roků, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), bylo obviněnému uloženo zaplatit na náhradě škody poškozené společnosti Lidl Česká republika, v. o. s., částku 159 Kč.
3. Proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 19. 8. 2020, sp. zn. 2 T 70/2020, podal obviněný odvolání , o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 22. 10. 2020, sp. zn. 3 To 290/2020, tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
4. Proti usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 10. 2020, sp. zn. 3 To 290/2020, podal obviněný v zákonné lhůtě prostřednictvím obhájce dovolání , které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) ve spojení s §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a ve kterém poukazuje na to, že nouzový stav vyhlášený v souvislosti se šířením onemocnění COVID-19 není svojí závažností srovnatelný s událostmi vyjmenovanými v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a že tato kvalifikační okolnost nebyla v případě jeho jednání naplněna. Z toho důvodu navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil obě rozhodnutí soudů nižších stupňů a aby podle §265o odst. 1 tr. ř. přerušil výkon napadených rozhodnutí.
5. K dovolání obviněného se vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, který navrhl tomuto mimořádnému opravnému prostředku vyhovět, neboť je pokládá za důvodné. Současně navrhl, aby Nejvyšší soud obviněného uznal vinným toliko přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a aby mu uložil trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců.
6. Předseda senátu Nejvyššího soudu po prostudování dovolání a předloženého spisového materiálu zjistil, že jsou dány důvody pro přerušení výkonu trestu podle §265o odst. 1 tr. ř., podle kterého může předseda senátu Nejvyššího soudu před rozhodnutím o dovolání odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání. K takovému postupu je dán důvod tehdy, není-li s ohledem na konkrétní dovolací námitky nebo obsah spisu vhodné realizovat dovoláním napadené rozhodnutí, tj. zahájit jeho výkon nebo v jeho výkonu pokračovat. V případě, kdy je již na obviněném vykonáván trest odnětí svobody, jako tomu je v případě posuzovaném, vyvstává potřeba vydání takového rozhodnutí do tehdy, nelze-li vyloučit důvodnost podaného dovolání a tím kasaci jím napadených rozhodnutí.
7. Předmětem tohoto trestního řízení je jednání obviněného vykazující znaky skutkové podstaty trestného činu krádeže spáchaného po vyhlášení nouzového stavu z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2. K otázkám možné právní kvalifikace takového jednání podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se aktuálně vyjádřil Nejvyšší soud rozsudkem velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 , podle kterého zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže spočívající v tom, že čin byl spáchán za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ [§205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku], může být naplněn tím, že pachatel se dopustil krádeže v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího epidemii onemocnění COVID-19. Nestačí zde ovšem jen časová a místní souvislost spáchaného činu s takovou událostí, ale je nutná i určitá věcná souvislost s ní, tedy že se tato událost konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu krádeže. Uvedený vztah bude dán např. tehdy, jestliže zmíněná událost nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku a k jejímu řešení umožnily či usnadnily pachateli spáchání trestného činu, nebo pokud pachatel počítal s tím, že mu to umožní uniknout jeho odhalení a dopadení, anebo svůj čin zaměřil přímo proti těmto opatřením a omezením, aby je mařil či ztěžoval apod.
8. S ohledem na závěry vyslovené v rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, nelze s ohledem na povahu posuzovaného jednání obviněného vyloučit, aniž by Nejvyšší soud současně předjímal budoucí meritorní rozhodnutí ve věci, že dovolání bude vyhověno. Pokud by se tak stalo, bylo by jednání obviněného možno posoudit nejvýše jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. V takovém případě by mu hrozil trest odnětí svobody na šest měsíců až tři léta, tedy trest podstatně mírnější než předpokládá ustanovení §205 odst. 4 tr. zákoníku (dvě léta až osm let). Z toho důvodu není žádoucí, aby obviněný nyní vykonával přísnější trest odnětí svobody uložený dovoláním napadenými rozhodnutími. Nejvyšší soud proto výkon trestu odnětí svobody uložený těmito rozhodnutími podle §265o odst. 1 tr. ř. před rozhodnutím o dovolání přerušil.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 5. 2021
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu
Zpracoval:
JUDr. Aleš Kolář