ECLI:CZ:NS:2021:3.TDO.741.2021.3
3 Tdo 741/2021-I.-529
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 7. 2021 v řízení o dovolání, které podal obviněný M. H. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 9 To 13/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 1 T 33/2020, takto:
I. Podle §265 l odst. 4 tr. ř. se obviněný M. H. z důvodů uvedených v §67 písm. a) a c) tr. ř. bere do vazby.
II. Podle §73 odst. 1 písm. b) tr. ř. se písemný slib obviněného M. H. nepřijímá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 16. 12. 2020, sp. zn. 1 T 33/2020, byl obviněný M. H. uznán vinným přečinem ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“) ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku, zločinem loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 2 tr. zákoníku, přečinem vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem výtržnictví podle §358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, přečinem ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem omezování osobní svobody podle §171 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustil jednáním popsaným ve skutkové větě rozsudku.
2. Za uvedené trestné činy byl obviněný odsouzen podle §173 odst. 1 tr. zákoníku za užití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce trvání 2,5 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §229 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále jen „tr. ř.“) byla poškozená Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, IČ 41197518, odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. Proti rozsudku nalézacího soudu podal státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 odvolání v neprospěch obviněného. O podaném odvolání rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 9 To 13/2021, tak, že podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém výroku o trestu a při nezměněném výroku o vině znovu rozhodl tak, že obviněného odsoudil podle §173 odst. 1 tr. zákoníku za užití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce trvání 4 let, pro jehož výkon obviněného podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.
4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání, které opřel o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a k) tr. ř.
5. O podaném dovolání rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 29. 7. 2021, sp. zn. 3 Tdo 741/2020, tak, že podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 9 To 13/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na toto zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265 l odst. 1 tr. ř. pak Městskému soudu v Praze přikázal, aby odvolací věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
6. Vzhledem k tomu, že se obviněný v současné době nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl v této trestní věci uložen, bylo nutné podle §265 l odst. 4 tr. ř. rozhodnout o vazbě obviněného. Podle citovaného ustanovení totiž platí, že vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
7. Podle §68 odst. 1 tr. ř. lze vzít do vazby toliko osobu, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání. Rozhodnutí o vazbě musí být odůvodněno též skutkovými okolnostmi. Podle §68 odst. 2 tr. ř. nelze vzít do vazby obviněného, který je stíhán pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 2 léta, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 3 léta.
8. Podle §67 písm. a) tr. ř. smí být obviněný vzat do vazby tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest.
9. Podle §67 písm. c) tr. ř. smí být obviněný vzat do vazby také tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil.
10. V obecné rovině platí, že vazební důvody lze nahradit zárukami předpokládanými trestním řádem v ustanoveních §73 a §73a tr. ř., resp. je lze nahradit uložením některého z předběžných opatření uvedených v §88c tr. ř.
11. Po seznámení se spisovým materiálem lze především konstatovat, že v případě obviněného, jakkoliv Nejvyšší soud k jeho dovolání zrušil rozsudek soudu druhého stupně a vrátil mu věc k novému projednání a rozhodnutí, je i nadále dáno důvodné podezření ze spáchání té trestné činnosti, pro kterou proti němu bylo zahájeno trestní stíhání, posléze podána obžaloba, a za kterou byl napadenými rozhodnutími odsouzen. Pokud jde o důvody, pak lze v tomto směru zcela odkázat jak na odůvodnění rozsudku nalézacího soudu, a to zejména pod body 23. a 24. jeho odůvodnění, tak i odůvodnění rozsudku odvolacího soudu v Praze, který se trestní věcí obviněného k odvolání státního zástupce zabýval a oproti rozsudku nalézacího soudu zpřísnil uložený trest. Obviněný se k činu částečně doznal, výpovědi svědků a další důkazy podrobně rozebrané a odůvodněné v odůvodnění napadených rozhodnutí svědčí o tom, že ve smyslu §67 tr ř. in fine skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, že má všechny znaky trestného činu a jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný. Nejvyšší soud se tak v této fázi trestního stíhání zcela ztotožňuje i s právní kvalifikací posuzovaného protiprávního jednání obviněného. Je tomu tak i při vědomí toho, že důvody, pro které Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu, jsou ryze procesní povahy.
12. Dále může Nejvyšší soud konstatovat, že v trestní věci obviněného existují důvody vazby podle §67 písm. a) a c) tr. ř., tedy důvody vazby, pro které obviněný v této trestní věci setrvával ve vazbě předtím, než byl přeřazen do výkonu trestu.
13. Pokud jde o vazební důvod uvedený v §67 písm. a) tr. ř. , pak existence tohoto vazebního důvodu je i v této fázi trestního stíhání obviněného odůvodněna tím, že obviněný je v této trestní věci stíhán pro celou řadu trestných činů spáchaných v souběhu, kdy nejzávažnějším z nich je zločin loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku, kdy za tuto trestnou činnost obviněnému hrozí citelný trest odnětí svobody. Ve spojení s osobními, majetkovými a sociálními poměry, byť nyní obviněný deklaruje, že v tom ohledu dojde ke změně, tyto jeho poměry a jeho osoba samotného nejen dlouhodobě z hlediska minulosti obviněného, ale i do budoucna neskýtají takové záruky, aby byly rozptýleny obavy z toho, že by se obviněný neskrýval zejména před hrozícím trestem, a to tím spíše, jaká je jeho trestní minulost. Podle názoru Nejvyššího soudu proto souhrn výše uvedeného existenci vazebního důvodu podle §67 písm. a) tr. ř. jednoznačně odůvodňuje.
14. V případě obviněného je dále shledáván vazební důvod uvedený v §67 písm. c) tr. ř. V probíhajícím řízení je řešena celá řada skutků vypovídajících o násilné povaze obviněného. Obviněný se přitom násilné trestné činnosti opakovaně dopouštěl i v předchozích letech a byl za ni opakovaně odsouzen a potrestán, přičemž ani opakované tresty zjevně nevedly k jeho nápravě. Obviněný se dlouhodobě oddával užívání alkoholu a omamných látek. Věděl, že po požívání alkoholu je agresivní, přesto alkohol požíval a dopouštěl se pod jeho vlivem dalších a dalších jednání, která jsou mj. předmětem probíhajícího trestního řízení. Nejvyšší soud má za to, že obviněný by v případě propuštění na svobodu při stále existujícím riziku zneužívání návykových látek mohl opakovat trestnou činnost, pro kterou je stíhán. Vazební důvod podle §67 písm. c) tr. ř. je tedy bezesporu dán.
15. K otázce případného nahrazení vazby zárukami nebo předběžnými opatřeními Nejvyšší soud konstatuje, že tyto pečlivě zvažoval, a to jak jednotlivě, tak v jejich souhrnu. Písemný slib obviněného ve smyslu §73 odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud s ohledem na shora uvedené vyhodnotil jako zcela nedostatečný. Jinou alternativu vazby obviněný nenavrhoval, Nejvyšší soud se přesto i nad touto variantou zamýšlel. V souladu s předchozími rozhodnutími soudů o vazbě obviněného, resp. jejího dalšího trvání, je Nejvyšší soud toho názoru, že ani dohled probačního úředníka či předběžná opatření nemohou, a to ani v současné době ve stávající fázi trestního stíhání, rozptýlit obavy z toho, že by se obviněný mohl vyhýbat trestnímu stíhání či hrozícímu trestu ve smyslu §67 písm. a) tr. ř. a zejména opakovat obdobnou trestnou činnost, pro kterou je v současné době stíhán.
16. Ze všech těchto důvodů proto Nejvyšší soud po zrušení rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s §265 l odst. 4 tr. ř. rozhodl, že se obviněný, u kterého je dán vazební důvod podle §67 písm. a) a c) tr. ř., bere do vazby, když nebyl přijat jeho písemný slib.
17. Závěrem Nejvyšší soud uvádí, že o vazbě obviněného bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání (ve kterém bylo současně rozhodnuto o dovolání obviněného), a to na základě předchozího souhlasu obviněného a jeho písemného vyjádření, neboť obviněný netrval na osobním slyšení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 7. 2021
JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu
Zpracoval:
JUDr. Aleš Kolář