ECLI:CZ:NS:2021:3.TDO.866.2021.1
sp. zn. 3 Tdo 866/2021-1389
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 8. 2021 o dovolání, které podal obviněný J. K. , nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 19. 5. 2020, č. j. 68 To 48/2020-1174, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 3 T 108/2018, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. K. odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 16. 12. 2019, č. j. 3 T 108/2018-1140, byl obviněný J. K. uznán vinným přečinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 2, odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1, §209 odst. 1, odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, kterého se dopustil několika dílčími jednáními tak, jak byla vymezena ve skutkové větě odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně.
2. Za to byl obviněný odsouzen podle §209 odst. 3 tr. zákoníku, za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 roků , pro jehož výkon byl podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně soud prvního stupně zrušil výrok o trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, uložený obviněnému rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2019, č. j. 89 T 63/2019-196, který nabyl právní moci dne 22. 8. 2019, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
3. Soud prvního stupně dále podle §228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“) uložil obviněnému povinnost nahradit 10 poškozeným způsobenou škodu, přičemž podle §229 odst. 2 tr. ř. poškozenou společnost BOVINEXczech, s. r. o., Heřmanova 597/61, Praha 7 – Holešovice, IČ: 04610466, s částí jejího nároku odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.
4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný J. K. odvolání. O odvolání obviněného rozhodl Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 19. 5. 2020, č. j. 68 To 48/2020-1174 , tak, že odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl .
II.
Dovolání a vyjádření k němu
5. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání , které opřel o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. d) a §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
6. Obviněný namítal, že v době konání veřejného zasedání o jeho odvolání dne 19. 5. 2020 byl pod vlivem léků a v takovém psychickém stavu, který mu znemožňoval řádnou účast na jednání, což hodlá doložit lékařskou zprávou. Tato skutečnost měla vyjít najevo dodatečně, při lékařské prohlídce ve věznici. Obviněný byl v tak špatném psychickém stavu, že nechápal účel a předmět jednání.
7. Obviněný je přesvědčen, že tím jednak byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného ve veřejném zasedání ve smyslu §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., jednak za této situace nebyly splněny procesní podmínky pro rozhodnutí odvolacího soudu o zamítnutí odvolání obviněného ve smyslu §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
8. Dovolání obviněného bylo ve smyslu §265h odst. 2 věty první tr. ř. zasláno nejvyššímu státnímu zástupci k případnému vyjádření. K dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“), která nejprve shrnula dosavadní průběh trestního řízení a dovolací argumentaci obviněného a poté se vyjádřila k jednotlivým dovolacím námitkám.
9. Státní zástupkyně uvádí, že u veřejného zasedání konaného dne 19. 5. 2020 byl obviněný po celou dobu řízení přítomen spolu se svým advokátem JUDr. Josefem Jančaříkem. Obviněný před soudem uvedl, že je ve věci připraven vypovídat a upozornil také na fakt, že i přes to, že užívá silné léky a M. V. (praktická lékařka z Věznice XY) mu eskortu zakázala, on na ní trval a vypovídat chtěl. Poté se opětovně k trestné činnosti doznal. Po dobu veřejného zasedání pak, jak ostatně vyplývá i z protokolu o veřejném zasedání ze dne 19. 5. 2020, nebylo soudem pozorováno žádné nestandardní chování obviněného, kdy by vykazoval např. známky špatného psychického stavu, nebo třeba dezorientace; taktéž nebyl na tuto tvrzenou skutečnost soud v průběhu řízení upozorněn ani advokátem, jenž měl s klientem před konáním veřejného zasedání poradu.
10. V dané věci tak podle státní zástupkyně nedošlo k naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť veřejné zasedání se konalo za přítomnosti obviněného, který byť užíval jím přesněji nespecifikované léky, se k dané věci mohl vyjádřit a také vyjádřil, věc byla projednána v jeho přítomnosti a za přítomnosti jeho advokáta.
11. Dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě se lze podle státní zástupkyně dovolávat tehdy, pokud by soudem bylo odvolání obviněného zamítnuto z formálních důvodů, tj. bez věcného přezkoumání napadeného rozhodnutí. To ale v případě obviněného nenastalo, neboť odvolací soud se odvoláním obviněného věcně zabýval a řádně odůvodnil, proč odvolání obviněného zamítl (viz odst. 9 a násl. rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 19. 5. 2020). Ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě tedy není naplněn. Naplnění daného dovolacího důvodu v jeho druhé alternativě pak ani obviněný nenamítá.
12. S ohledem na shora uvedené státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Současně vyjádřila souhlas s tím, aby Nejvyšší soud v souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil rozhodnutí v neveřejném zasedání.
III.
Přípustnost dovolání
13. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná.
14. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.).
15. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod, jehož existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
16. Obviněný v podaném dovolání uplatnil dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. a podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
17. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je dán tehdy, jestliže byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání.
18. Tento dovolací důvod předpokládá, že v rozporu se zákonem se konalo hlavní líčení nebo veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného, ač měla být jeho přítomnost umožněna nebo zajištěna. Tím byl obviněný zkrácen na svém právu, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti, a aby se tak mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práva a svobod (ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3159.)
19. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. je zaměřen především na formální aspekt požadované přítomnosti, tedy rozhodující je skutečnost, zda obviněný je fyzicky přítomen hlavnímu líčení nebo veřejnému zasedání či nikoli. Příslušná ustanovení, na která zmíněný dovolací důvod odkazuje, totiž ani jiný aspekt nezohledňují, neboť případná otázka způsobilosti obviněného řádně uplatňovat své právo na obhajobu, resp. následky snížení či ztráty takové způsobilosti jsou předmětem úpravy v jiných ustanoveních [např. v §34 odst. 1, §36 odst. 1 písm. b) nebo §36 odst. 2 TrŘ], popřípadě může vést těžká či duševní choroba obviněného až k přerušení trestního stíhání [srov. §173 odst. 1 písm. b), c), §224 odst. 1, §255 odst. 1 TrŘ]. (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 8 Tdo 327/2007, publikované v Souboru trestních rozhodnutí NS, 36/2007, pod č. T 996.)
20. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je pak dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
21. Podstata dovolacího důvodu v této alternativě spočívá v tom, že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, odmítl nebo zamítl řádný opravný prostředek (odvolání nebo stížnost). Smyslem tu tedy je umožnit oprávněné osobě, aby se domohla přezkoumání věci v řádném přezkumném řízení, které provedeno nebylo, ač podle zákona mělo být provedeno, takže dovolatel byl zkrácen ve svém právu na přístup k soudu druhého stupně (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2002, sp. zn. 7 Tdo 916/2002; shodně ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3175.)
22. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem – advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
23. Na podkladě obviněným uplatněného dovolacího důvodu a uvedených východisek mezí dovolacího přezkumu pak mohl Nejvyšší soud přistoupit k posouzení jednotlivých dovolacích námitek obviněného.
IV.
Důvodnost dovolání
24. Nejvyšší soud z obsahu podaného dovolání zjistil, že obviněný de facto uplatňuje toliko jedinou, a to procesní námitku vztahující se zejména k řízení před odvolacím soudem (byť částečně tuto vadu přičítá i řízení před nalézacím soudem). Tato vada pak spočívá ve skutečnosti, že obviněný byl dne 19. 5. 2020 při veřejném zasedání konaném ohledně jeho odvolání pod vlivem léků v tak špatném psychickém stavu, že nechápal účel a předmět jednání. V obdobném stavu se přitom měl nacházet také v hlavním líčení.
25. Především je nutno konstatovat, že pokud obviněný v dovolání uvedl, že tyto skutečnosti o svém zdravotním stavu doloží lékařskou zprávou, pak tak ve lhůtě pro podání dovolání, ani následně do okamžiku rozhodnutí Nejvyššího soudu neučinil.
26. Nejvyšší soudu již výše v tomto usnesení (viz body 17. až 19) v obecné rovině konstatoval podmínky naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. Tato zákonná a judikaturní východiska je nutno konfrontovat jak s dovolací argumentací obviněného, tak i ze skutečnostmi vyplývajícími ze spisového materiálu.
27. V tomto ohledu bylo zjištěno, že obviněný byl u veřejného zasedání konaného dne 19. 5. 2020 po celou dobu řízení přítomen, a to spolu se svým obhájcem JUDr. Josefem Jančaříkem (stejně tak byl přítomen i hlavnímu líčení konaného u nalézacího soudu). Již z tohoto důvodu proto není dovolací argumentace obviněného ohledně naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. příliš srozumitelná, byl-li obviněný veřejnému zasedání fyzicky přítomen a uvedený dovolací důvod se vztahuje na situace, kdy obviněný přítomen není …. S ohledem na toto konstatování tak je zřejmé, že argumentace obviněného vztahující se k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. se s uplatněným dovolacím důvodem v zásadě míjí.
28. Pouze nad rámec výše uvedeného pak lze konstatovat, že s ohledem na skutečnosti zjišťované ze spisového materiálu nebylo konání hlavního líčení a zejména veřejného zasedání z hlediska zdravotního stavu obviněného v rozporu s jeho právem na obhajobu a spravedlivý proces. Je tomu tak již proto, že obviněný byl po celou dobu přítomen veřejného zasedání společně se svým obhájcem a mohl řádně uplatňovat své právo na obhajobu. Navíc z protokolu o veřejném zasedání vyplývá, že obviněný před soudem uvedl, že je ve věci připraven vypovídat. Upozornil také na fakt, že i přes to, že užívá silné léky a M. V. (praktická lékařka z Věznice XY) mu eskortu zakázala, on na ní trval a vypovídat chtěl. Poté se opětovně k trestné činnosti doznal. Po dobu veřejného zasedání pak, jak také vyplývá z protokolu o veřejném zasedání, nebylo soudem pozorováno žádné nestandardní chování obviněného, kdy by vykazoval např. známky špatného psychického stavu, nebo třeba dezorientace; taktéž nebyl na tuto tvrzenou skutečnost soud v průběhu řízení upozorněn ani obhájcem.
29. Pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., je z obsahu dovolání obviněného zřejmé, že tento dovolací důvod obviněný uplatňuje v jeho první alternativě, která spočívá v tom, že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, tento opravný prostředek – v nyní projednávaném případě odvolání – odmítl nebo zamítl. O tom svědčí jeho formulace použitá na druhé straně dovolání „ nesplnění procesních podmínek pro rozhodnutí o zamítnutí odvolání“.
30. V této trestní věci však odvolací soud přistoupí k věcnému přezkumu odvolání obviněného, tedy odvolání obviněného neodmítl z formálních důvodů. Nezbývá tedy než konstatovat, že námitky obviněného nelze pod první alternativu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. podřadit.
31. Pro úplnost pak Nejvyšší soud uvádí, že tyto námitky obviněného nelze podřadit ani pod druhou alternativu tohoto dovolacího důvodu, která je dána tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
32. Při odhlédnutí od toho, že v této podobě obviněný námitku neuplatnil, je nutno poukázat na to, že k obviněným tvrzené vadě mělo dojít (zejména) v rámci odvolacího řízení, nikoliv v rámci předcházejícího řízení, jak to má namysli citované ustanovení.
33. Ze všech těchto důvodů proto Nejvyšší soud uzavírá, že dovolací argumentace obviněného je nedůvodná, když se v zásadě míjí s oběma uplatněnými dovolacími důvody.
V.
Způsob rozhodnutí dovolacího soudu
34. Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší soud o dovolání obviněného rozhodl způsobem uvedeným v §265i odst. 1 písm. e) tr. ř., podle kterého Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné.
35. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje Nejvyšší soud na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož „[v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“ .
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 25. 8. 2021
JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu
Zpracoval:
JUDr. Aleš Kolář