ECLI:CZ:NS:2021:3.TZ.114.2021.2
3 Tz 114/2021-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 12. 2021 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného L. B., nar. XY v XY, trvale bytem XY, okr. XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici XY, proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 7. 2020, č. j. 8 To 173/2020-218 a rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 29. 5. 2020, č. j. 1 T 55/2020-161, o návrhu ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu rozhodnutí podle §275 odst. 4 tr. ř., takto:
Podle §275 odst. 4 tr. ř. se obviněnému L. B. přerušuje do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona výkon trestu odnětí svobody v trvání 27 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 29. 5. 2020, č. j. 1 T 55/2020-161, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 7. 2020, č. j. 8 To 173/2020-218.
Odůvodnění:
Ministryně spravedlnosti České republiky (dále jen „ministryně spravedlnosti“) podala dne 25. 11. 2021 u Nejvyššího soudu v rámci stížnosti pro porušení zákona ve prospěch obviněného v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 8 To 173/2020 též návrh podle §275 odst. 4 tr. ř. na přerušení výkonu trestu odnětí svobody obviněnému L. B. v trvání 27 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 29. 5. 2020, č. j. 1 T 55/2020-161. Odvolání obviněného Krajský soud v Plzni zamítl usnesením ze dne 30. 7. 2020, č. j. 8 To 173/2020-218.
Ve stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti zrekapitulovala, že citovaným rozsudkem byl obviněný uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a byl mu za tuto trestnou činnost uložen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 27 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.
Ministryně spravedlnosti poukázala na podstatné závěry rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, i navazující nález Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, jimiž byla řešena problematika kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku tak, že musí být pro takovou právní kvalifikaci mj. dána tzv. věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. V předmětné věci však tato podmínka splněna nebyla. Proto ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 7. 2020, č. j. 8 To 173/2020-218, byl v neprospěch L. B. porušen zákon v ust. §256 tr. ř. a rozsudkem Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 29. 5. 2020, č. j. 1 T 55/2020-161 v ust. §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 7. 2020, č. j. 8 To 173/2020-218, zrušil, a současně zrušil i předcházející rozsudek Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 29. 5. 2020, č. j. 1 T 55/2020-161, jakož i všechna další rozhodnutí na tento rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde jeho zrušením, pozbydou podkladu, a aby podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu Plzeň-sever přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř. Současně podala návrh na přerušení výkonu rozsudku podle §275 odst. 4 tr. ř.
Podle §275 odst. 4 tr. ř. může Nejvyšší soud před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
V posuzované věci byla stížnost pro porušení zákona se spisem předložena Nejvyššímu soudu dne 25. 11. 2021.
K tomu, aby bylo možné návrhu vyhovět, musí být tento opřen o takové skutečnosti, které vyvolávají pochybnost o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména lze-li s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost podané stížnosti pro porušení zákona s ohledem na argumenty stěžovatelky a obsah napadeného rozhodnutí.
Na základě dotazu Nejvyššího soudu na Centrální evidenci vězňů ČR v Praze a současně ze spisového materiálu bylo zjištěno, že obviněný vykonává od 2. 4. 2020 nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 27 měsíců, který mu byl uložen v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-sever pod sp. zn. 1 T 55/2020.
Aniž by Nejvyšší soud předjímal rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona a případné následné rozhodnutí soudu prvního stupně, nelze přehlédnout, že obviněný byl za v zásadě banální drobnou krádež potrestán podle kvalifikované skutkové podstaty §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Ve světle judikatury, kterou ministryně spravedlnosti cituje, se jeví jako poměrně pravděpodobné, že stížnosti pro porušení zákona bude vyhověno. Obviněný v současné době z 27 měsíců uloženého trestu vykonal již více než 20 měsíců. Dojde-li ke zrušení předmětných rozhodnutí a bude-li nově ukládán trest v sazbě podle §205 odst. 2 tr. ř. (šest měsíců až tři léta), lze očekávat, že bude uložen trest mírnější. Nejvyšší soud shledal, že další výkon uloženého trestu by mohl mít nepříznivé důsledky pro obviněného, a to z hlediska celkové výměry tohoto trestu. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že podle §275 odst. 4 věta druhá tr. ř. až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona obviněnému vykonávaný trest odnětí svobody přerušil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. 12. 2021
JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Aleš Kolář